Ruské hospodářství se po vyhlášení západních „protiválečných“ sankcí poměrně rychle obrátilo k Asii. Na tento kontinent nyní připadají zhruba tři čtvrtiny jeho obchodní výměny. Největší váhu v ní má Čína. Tedy země, která agresorovi hodila záchranný kruh, když projevila velký zájem o ruský zemní plyn, ropu, uhlí či průmyslové kovy a na druhé straně nabídla své finální výrobky, například auta a četné spotřební zboží i technologie.

Není proto náhodné, že první letošní zahraniční cesta prezidenta Vladimira Putina vede do Pekingu. Jeho speciál – obří Iljušin, z jehož paluby může Putin i velet armádě – tam přistane v úterý, necelý týden poté, co z čínské metropole odletěl americký prezident Donald Trump.

Zbývá vám ještě 90 % článku
Předplatné bez reklam první 2 měsíce za 80 Kč
  • Veškerý obsah HN.cz
  • Mobilní aplikace
  • Bez reklam
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Články v audioverzi + playlist
  • Možnost kdykoliv zrušit
za 80 Kč s mobilní aplikací
a bez reklam nebo za 40 Kč bez mobilní aplikace
a s reklamou
Máte již předplatné? Přihlásit se

Zajímají vás další kvalitní články z Hospodářských novin? Výběr těch nejúspěšnějších posíláme každý všední den večer v našem newsletteru 7 v SEDM, který si můžete zdarma přihlásit.