Cizí franšízy v Česku nemají moc šanci uspět. Češi jsou konzervativní a chtějí již známé značky, říká konzultantka

I velké světové společnosti mají zájem v Česku otevřít svou franšízu. Mnohdy ale nemají příliš velkou šanci na tuzemském trhu uspět. "Ten je už přesycen. Češi jsou navíc konzervativní a mají rádi svoje známé značky. Stále více se daří také ryze českým franšízám. Některé z nich pronikají i do zahraničí, nejčastěji jde o Slovensko, Polsko či Německo," říká v rozhovoru Lenka Nováková, konzultantka serveru Franchising.cz a zástupkyně české pobočky mezinárodní poradenské společnosti Profit system.

HN: Ve kterém oboru působí nejvíce franšíz?

Nejvíce jich je z gastronomie. V posledních letech sice trochu klesají, ale stále mají mezi obory největší zastoupení. Velkou roli pořád hrají fastfoody, které vidíme na každém rohu. Souvisí to samozřejmě se současným životním trendem, kdy na nic nemáme dostatek času, tak je pro nás výhodné si během minuty zakoupit něco do ruky a zase jít. Trendem v gastronomii je ovšem to, že lidé sice stále mají zájem o rychlá občerstvení, ale chtějí se najíst navíc lépe a zdravěji. Zajímavé jsou tak například restaurace Ugovy Salaterie, mexická Los Capolitos nebo stále rozšířenější jsou i různé sushi a veganská bistra.

HN: Přizpůsobují se tomu i tradiční fastfoody jako McDonald's a KFC?

Určitě ano. Jsou k tomu totiž právě větší poptávkou po zdravých potravinách donuceny. Můžete si tak všimnout, že mají v nabídce více salátů, zeleniny a grilovaného masa. I české fastfoody jako Bageterie Boulevard se tomu přizpůsobují. Jsou to velké společnosti, takže s tím nemají problém. Trend zdravé výživy bude navíc pokračovat.

HN: Které další trendy dominují současnému franšízingu?

Velmi populární je segment zdravé výživy, cvičení a hlavně vzdělávání je v poslední době nejrychleji rostoucí. Do Česka přichází mnoho zahraničních škol, které například nabízejí kanadské školy, jazykové kurzy, výuku matematiky. Populární jsou také programovací a kódovací IT školy. Zajímavým projektem z poslední doby je například Brazilská fotbalová škola.

HN: Kdy se v Česku začaly franšízy rozšiřovat?

Na začátku tisíciletí si lidé z franšíz vybavili jen McDonald's, který byl a do jisté míry je i dnes ikonou světového franšízingu. Velký zájem o tento typ podnikání začal být v době krize mezi lety 2009 a dále. Lidé neměli jistotu práce, obávali se, že by druhý den už žádnou mít nemuseli, tak hledali nějaké větší jistoty. A to jim právě franšízy umožňovaly.

HN: Kolik jich v současnosti v Česku je?

Je to asi kolem 260 sítí. Dříve byl nárůst rychlejší, teď už trochu zpomaluje a je plynulejší. Zejména před pěti lety šlo o skokové nárůsty. Každopádně na franšízy narazíme dnes na každém kroku. Když se půjdete projít po libovolném obchodním centru v Česku, tak je to samá franšíza. Levi's, Tamaris, McDonald's, Yves Rocher, Relay a nespočet dalších.

HN: Dominují na tuzemském trhu zahraniční koncepty?

Jejich podíl byl dříve mnohem větší. V současnosti však převyšují již české koncepty, a to zhruba 65 procenty. Asi před čtyřmi lety ale nastal zlom, kdy začalo vznikat stále více českých franšíz. Společnosti budují menší i větší sítě, a nemusíme se tak již spoléhat jen na velké zahraniční podniky.

HN: Jsou franšízy nyní u nás na vrcholu?

Rozhodně nevyčerpaly svůj potenciál, ten je ještě mnohem vyšší.

HN: Čím to je?

Začít s tímto typem podnikání je jednodušší a méně rizikové. Tyto společnosti nabízejí již fungující a zavedenou značku. Už mají za sebou nějakou historii. Dnes je těžké začít podnikat na zelené louce, bez zkušeností, navíc když nemáte velký kapitál a nemáte vybudované jméno. Vymyslet něco nového, co tu ještě nikde nebylo, je velmi náročné, a i když se vám to povede, postavit z tohoto nápadu silnou značku je na velmi dlouho a stojí to hodně peněz.

HN: Jaký typ lidí začíná s franšízingem?

Uvedu dva typy lidí. Mohou to být lidé, kteří hledají druhou pracovní šanci. Mají za sebou například kariéru ve velkém korporátu a teď se chtějí vrhnout do něčeho nového a svého. Nebo se chtějí posunout dále a zúročit své zkušenosti. Chtějí si zkusit větší svobodu v práci a vzít to do svých vlastních rukou. To je první a častý typ lidí.

Druhou skupinou jsou stále více ženy, které se například vracejí z mateřské a měly by potíže se vrátit do normální práce. Proto zkusí začít s franšízou. Nejčastěji mají ženy zájem o segment zdravé výživy nebo například vzdělávání.

HN: Jak stát podporuje lidi, kteří chtějí začít s franšízingem?

Česko ani tuzemské banky tento typ podnikání příliš nepodporují. V tuzemsku jde stále o hodně byrokracie, je tu velký prostor pro zlepšení, ale to pro podnikání obecně. Franšízing spadá do oblasti malého a středního podnikání, jehož podpora je v Česku nízká. Neustále se mluví o tom, že se situace změní, ale jde to velmi pomalu.

HN: Je pro velké nadnárodní firmy tuzemsko zajímavé?

Nestává se příliš často, že by sem nějaká společnost nechtěla jít jen kvůli tomu, že je to Česko. Mnohem častěji je problém spíš opačný. Velké značky by do tuzemska chtěly, ale nemají tu téměř šanci uspět. Souvisí to s českou povahou, kdy jsme často konzervativní a máme rádi značky, které už známe. Ale třeba i s požadovaným prostorem pro své pobočky.

Je to příklad gastronomie. Různé americké společnosti, které konkurují McDonald's a KFC, tady nemají velkou šanci uspět, jelikož jsou lidé zvyklí chodit právě do těchto podniků. Zajímavější tak pro ně je například Polsko nebo západní Evropa.

HN: Čím to je, že je pro ně Polsko zajímavější?

Z pohledu atraktivity pro velké americké společnosti patří Polsko mezi deset nejzajímavějších zemí z celé Evropy. Česko je až osmnácté. Jde o velký trh, ekonomicky silnou zemi, a navíc jsou tamní lidé podnikavější, akčnější a jsou to větší obchodníci.

HN: Daří se českým franšízám prosadit se v zahraničí?

Na západní trhy je pro nás těžší se dostat. Stále jsme pro ně z východu. Uspět v zahraničí se například podařilo sportovní značce Alpine Pro, firmě The Pub, které nabízejí restaurace vybavené samoobslužnými pivními výčepy nebo Bageterii Boulevard. Uspěla také společnost Svět zdraví, která nabízí poradenské služby pro hubnutí. Ty už mají několik poboček na Slovensku a v Polsku.

HN: Když se rozhodnete začít podnikat pod již zavedenou značkou, je tam vůbec prostor pro inovace?

Systém franšíz není pro všechny typy lidí. Pokud jste člověk, který rád tvoří nové věci, jste kreativní a chodíte neustále s vlastními inovacemi, tak franšíza nemusí být úplně pro vás. Tradičně musíte dodržovat nějaká předem daná pravidla. Musíte být v souladu s firemní kulturou, to bývá velmi často klíčové pro to, jestli vám původní majitelé licenci prodají.

Přece jen prodat někomu licenci na provoz vaší vlastní značky je rizikové. Jedna špatná pobočka může výrazně poškodit jméno celého řetězce. Není to tak, že by se franšízant měl především zaměřovat na to, jak řetězec inovovat a zlepšovat. Přece jen si kupuje něco, co je už vymyšlené a zajeté. Franšíza má být kopie zavedeného a úspěšného byznysu.

HN: Přizpůsobují majitelé svoji nabídku podle jednotlivých zemí?

Určitě to dělají, někdy to nemusí být žádné velké změny, ale například jen mírná změna nabídky produktů. Například když jdete do McDonald's ve Francii, budete tam mít více produktů zaměřených na sýr, v Polsku je to zase hodně o smažených jídlech. Jinde to jsou zase ryby a podobně. K tomu dochází celkem běžně.

Například velký švédský výrobce kvalitních krmiv pro domácí zvířata Husse, který působí v mnoha zemích světa, udělil Česku jako jediné zemi výjimku, že může provozovat na svém území showroomy. Tam se zákazníci mohou podívat, vybrat si a nechat si poradit. V jiných zemích to takto není a ve velké míře fungují pouze na osobní distribuci.

HN: Na co by si měli dát franšízanti pozor?

Když se člověk rozhodne stát franšízantem, prvně by si měl položit otázku, zda je pro franšízu vhodným kandidátem. Následně si vybrat obor, který je mu něčím blízký nebo ve kterém může zúročit své dosavadní zkušenosti, znalosti a vlastnosti. Poté již přichází hledání konkrétních značek a jejich porovnávání. Stejně tak by si měl potenciální franšízant zmapovat lokalitu, ve které by chtěl podnikat a také případnou konkurenci. Po oslovení vybraných franšízových značek by měla následovat osobní schůzka s franšízorem a seznámení s obchodním konceptem, nabídkou, podporou, finančními předpoklady. Pokud dojde k dohodě, vždy doporučujeme franšízové smlouvy konzultovat s právníky.

Je potřeba také správně propočítat výdaje, odhadnout počet zákazníků a spočítat si, kdy by se měla vstupní investice vrátit. Třeba u McDonald's jsou smlouvy uzavírány na 20 let a návratnost je v průměru již po sedmi. Nejčastěji je to pak na pět let.

HN: Jak vy konkrétně pomáháte franšízantům?

Spravujeme největší stránky o franšízách v Česku. Vždycky doporučujeme lidem, kteří chtějí začít s franšízou, aby si pročetli naše informace. Máme tam velmi detailně popsané výše investic, požadavky, historii firmy a stále se snažíme čtenáře vzdělávat, aby se mohli dobře a správně při výběru své franšízy rozhodnout. Dáváme možnost firmám se prezentovat.

Zájemcům poskytujeme kontakty na všechny majitele a iniciujeme setkání majitele řetězce se zájemcem o provozování jeho značky, to je klíčové.

HN: Chodí za vámi firmy s žádostí vybudovat franšízovou síť?

Je to poměrně častá varianta. Pokud za námi přijde firma, která zamýšlí další rozvoj prostřednictvím franšízingu, tak se domluvíme na obchodní analýze. Jestli má vůbec smysl pro tu firmu rozjíždět systém franšíz, pomáháme s posouzením, jestli je firma dostatečně připravena na další rozvoj a jestli jsou její know-how a postupy přenositelné. Pokud to firma splňuje, pustíme se do přípravy na roli franšízora. Následně jim poskytujeme zviditelnění se, marketingovou podporu či další poradenství.

HN: Kolik si většinou od franšízanta bere majitel sítě?

V gastronomii to může být například pět procent z obratu a dvě procenta marketingový poplatek. Záleží ovšem na konkrétním byznysu a na tom, co všechno franšízor zajišťuje. Musí to být zajímavé pro obě strany, jinak by to nedávalo smysl.

Majitel sítě má s rozvojem nové pobočky spoustu práce. Není to jen o tom, že by prodal licenci a dále se o to nemusel starat a vydělával tak velké peníze. Musí zajistit školení lidí, řešit smlouvy, musí dohlížet na dodržování standardů a na to, jestli mu franšízant nekazí jméno. Je s tím spojena velká zodpovědnost.

HN: Pustíte se vy sama do nějaké franšízy?

Mě spíš baví těm lidem pomáhat a snažit se podpořit rozvoj franšízingu v Česku. Naše poradenské kanceláře již fungují v 15 zemích. Jsme v Evropě, ale například také v Saúdské Arábii. Takže myslím, že ještě s rozvojem vlastní franšízy chvíli počkám.

Podle Lenky Novákové, konzultantky společnosti Profit system, ještě franšízy v Česku nevyčerpaly svůj potenciál. "Vymyslet totiž nové podnikání, které ještě nikde nebylo, je velmi náročné. I když se to povede, postavit z toho silnou značku je na velmi dlouho a stojí to hodně peněz," říká.

"Do franšízingu se pouštějí stále více ženy po mateřské dovolené. Největší zájem mají o segment zdravé výživy nebo vzdělávání," říká Nováková.

Foto: HN – Zbyněk Pecák

Článek byl publikován ve speciální příloze Hospodářských novin.