Německou opoziční AfD rozhádal kult osobnosti

V protiimigrační Alternativě pro Německo (AfD) se v posledních týdnech prohlubuje střet mezi konzervativním a národoveckým křídlem. Jeho prozatímním vrcholem byla výzva více než sta politiků AfD kritizujících "kult osobnosti" šéfa strany v Durynsku Björna Höckeho, který je znám řadou radikálních výroků.

Strana kritizující euro a stále užší integraci Evropské unie se v roce 2015, dva roky po založení, opřela do uprchlické politiky kancléřky Angely Merkelové (CDU). Řada pozorovatelů tvrdí, že se pak posunula výrazně doprava.

Toho si všímá i německá kontrarozvědka, která letos oznámila, že přezkoumá, jestli má nejsilnější opoziční stranu začít sledovat jako celek. V několika spolkových zemích už sleduje mládežnické organizace AfD a také konkrétní politiky kvůli aktivitám, které by mohly jít proti svobodnému demokratickému řádu.

Symbolem posunu AfD až k pravicovému radikalismu je sedmačtyřicetiletý šéf durynské AfD a předseda zdejší parlamentní frakce strany Höcke, který například v minulosti památník holokaustu v centru Berlína označil za "památník hanby" nebo hovořil o "hloupé politice překonávání (minulosti)".

Politik, který se rád nechává slavit svými příznivci, by brzy mohl být nebezpečný i současnému vedení strany, v němž stále převažují přívrženci druhého křídla. Trojice místopředsedů se připojila k výše zmíněné výzvě.

Oponenti Höckeho kritizují, že přehnaně vystavuje na odiv kult osobnosti, narušuje vnitrostranickou solidaritu a rozděluje lidi kritikou. Když Höcke vznáší požadavek mluvit za celou stranu, vzbuzuje to podle kritiků podezření, že mu jde mnohem více spíše o jeho pravicově-národovecké křídlo než o celou stranu. "AfD není a nebude žádnou stranou Björna Höckeho!" stojí také ve výzvě.

I když ji sám nepodepsal, vyjádřil pro ni pochopení i předseda celoněmecké AfD Jörg Meuthen. O víkendu dal také najevo souhlas s názorem, že když je Höcke nespokojen s vedením strany, měl by do jejího čela kandidovat.

Reakce na sebe nenechala dlouho čekat. Když Meuthenova domovská stranická buňka v Bádensku-Württembersku rozhodovala, koho na podzim vyšle jako delegáta na stranický sjezd, vyslovila se proti tomuto osmapadesátiletému politikovi, který tak na sjezdu paradoxně nebude mít hlasovací právo, přestože je šéfem celé strany. Rozhodnutí bylo podle hlasů z AfD trestem za kritiku Höckeho.

Spory dvou křídel jsou patrné i v dalších zemských uskupeních. Například v severoněmeckém Šlesvicku-Holštýnsku ho vede stoupenkyně národoveckého křídla Doris von Saynová-Wittgensteinová, kterou se celostranické vedení snaží vyloučit. V nejlidnatější spolkové zemi, Severním Porýní-Vestfálsku, se zase kvůli sporům úplně rozložilo tamní vedení AfD.

Kdo nakonec v souboji o vliv zvítězí, by měl naznačit právě listopadový sjezd. Pravicově-národovecké křídlo by do něj mohlo jít posíleno úspěchy v trojici voleb ve východoněmeckých spolkových zemích, které se uskuteční v září a říjnu. Právě na východě Německa je AfD i její pravicové křídlo výrazně silnější než na západě země. Odhaduje se, že Höckeho uskupení zde má podporu více než 40 procent příznivců protestní strany.