Vozit migranty do Evropy není řešení, tvrdí Hamáček. Česko nesouhlasí se vznikající dohodou o přerozdělování

Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) sdělil, že Česko stojí mimo čtrnáctku zemí Evropské unie, které se pokouší najít nový způsob přebírání migrantů v členských státech osmadvacítky. Rodící se dohoda počítá s tím, že přistěhovalce zachráněné ve Středozemním moři si rozdělí právě státy unie. Hamáček HN sdělil, že klíčovou snahou EU musí být přistěhovalce směrovat mimo Evropu.

"Podle mě není řešení migranty vozit do EU a až pak se zabývat tím, co s nimi. Pokud máme tuto situaci řešit, musíme ji řešit mimo území Evropské unie," řekl Hamáček. Reagoval tím na závěr schůzky ministrů vnitra a zahraničí Evropské unie, která se odehrála v pondělí v Paříži. Francouzský prezident Emmanuel Macron ji interpretoval tak, že došlo ke shodě v řešení migrantské problematiky.

Podrobnosti návrhu, označovaného jako francouzsko­-německý, nejsou známé. Jeho podstata ale spočívá v tom, že si přistěhovalce zachráněné z lodí putujících po Středozemním moři z Afriky efektivně rozeberou členské státy. Výměnou za to má Itálie a Malta těmto lodím otevřít své přístavy. Plavidla s migranty přestaly obě země přijímat loni na jaře. Prezident Macron uvedl, že s novou variantou vyslovilo souhlas 14 zemí EU.

Český ministr vnitra se rokování neúčastnil, Česko zastupoval velvyslanec. Tuzemská pozice podle Hamáčka i po pondělním mítinku v Paříži zůstává nekompromisní. "Opět tu jde o nějaký přerozdělovací mechanismus, ale my jsme zásadně proti. Řešením jsou vyloďovací centra. Když chtějí lidé požádat o azyl, měli by o něj požádat mimo země Evropské unie," řekl ministr.

Vyloďovací centra by měla podle jeho představ vzniknout v jedné ze zemí severní Afriky. Sám přitom avizuje, že jejich zřízení nebude snadné. Téma center pro žadatele o azyl se objevilo na jednom ze summitů Evropské unie už loni v červnu, letos na konci května ho znovu otevřeli na schůzce právě Hamáček s německým ministrem vnitra Horstem Seehoferem. Severoafrické státy však k této variantě nejsou otevřené.

Česko patří v rámci EU mezi země, které přebírání migrantů uvnitř unie odmítají nejostřeji. V tomto ohledu zachovává nejpevnější spojenectví se zbylými státy visegrádské čtyřky. Tam náleží vedle Česka ještě Polsko, Maďarsko a Slovensko. Obdobně o migraci smýšlí i představitelé Rakouska, ze starých členských zemí vystupuje proti kvótám nejtvrději Itálie.

Otázkou zůstává, nakolik se v Paříži dohoda o migrantech skutečně posunula. Zatímco Macron mluví o tom, že se 14 států (jsou mezi nimi Německo, Francie, Portugalsko, Finsko či Litva) "v zásadě shodlo", jiné hlasy zní opatrněji.

Německý ministr zahraničí Heiko Maas sice připustil výrazný posun v jednáních, ale dohoda podle něj uzavřená není. Jednání na toto téma budou pokračovat v září na Maltě. Jako fiasko naopak označil pondělní jednání v Paříži italský ministr vnitra Matteo Salvini.

Už v neděli před rokováním mluvil o tom, že migrační politiku celé Evropské unie nemohou určovat Francie a Německo. Podle něj ignorují zájmy jeho země a Malty. Právě tyto státy leží nejblíže libyjským břehům, odkud se z Afriky vypravuje do Evropy nejvíce plavidel naložených migranty.

"Schůzka v Paříži byla chybou ve formě i obsahu. Itálie nebude přijímat žádné další příkazy. Pokud chce prezident Macron diskutovat o migrantech, ať přijede do Říma," citovala rakouská tisková agentura APA Salviniho. Uzavřené schůzky ministrů vnitra a zahraničí se v pondělí účastnili v Paříži zástupci zhruba poloviny zemí EU. Salvini na ní chyběl, Itálie na ni vyslala jen technickou delegaci.

Malta a Itálie se tak snaží donutit EU k systémovému řešení na místo zdlouhavého dohadování unijních států o tom, kdo převezme migranty z konkrétní lodi.