Proč v Ceutě stále zůstávají tisíce migrantů a Španělsko je nevyhostí? Nejdřív se musí naplnit jedna důležitá podmínka

Ve španělské Ceutě stále zůstává nejméně pět tisíc nelegálních migrantů. Jde o část lidí, kteří na toto španělské území na severu Afriky vtrhli koncem července. Tehdy jich přišlo víc než 70 tisíc. V Ceutě přitom trvale žije jen asi 85 tisíc lidí.

Ve městě roste mezi migranty a místními napětí, dochází ke vzájemným útokům. V českých médiích se objevují komentáře, že Španělsko situaci „naprosto nezvládlo a nezvládá“, protože krátce po náporu migrantů vyhlásilo, že je vyhostí zpět, odkud přišli. To se ale zatím nestalo.

A to přesto, že – byť se o tom v Česku nemluví – má Španělsko v klíčovém ohledu dokonce přísnější zákony než většina zemí Evropské unie. Důvodem ale na prvním místě není španělská neochota nebo neschopnost deportace zajistit. Dokonce platí, že Madrid všechny příchozí okamžitě vyhostit ani nemohl, i kdyby chtěl.

„Ceuta je snad nejkomplikovanější migrační krizí, jakou EU zažila. Ne počtem příchozích, ale vrstvením právních, geopolitických a vnitropolitických střetů,“ řekl HN Vít Novotný, odborník na azylovou a migrační politiku z výzkumného ústavu Wilfried Martens Centre for European Studies.

Drtivá většina z těch, kteří koncem července do Ceuty vtrhli, se zpět do sousedního Maroka vrátila dobrovolně. Nejspíš i pod dojmem vyhlášení vlády v Madridu, že jim neumožní dostat se z Ceuty do Evropy. Jenže ty, kteří neodešli dobrovolně, Španělé vyhostit nemohou. Podle platného evropského i mezinárodního práva má každý člověk právo požádat na cizím území o azyl nebo jinou formu mezinárodní ochrany.

To neznamená, že ji musí dostat. Je ale nutné mu žádost umožnit podat a následně ji posoudit. Teprve po vydání negativního stanoviska je možné ho poslat pryč. To jsou normy, které desítky let respektují vyspělé země včetně Česka. „U těch migrantů, kteří v Ceutě zůstali, už není možné tvrdit, že se sami chtějí vrátit do svých domovských zemí. Proto jsou Španělé nuceni přezkoumávat jejich konkrétní okolnosti individuálně,“ vysvětluje Novotný.

15:43

Bruselský diktát

Pravda o přílivu migrantů na Ceutu: kdo je zastavil, kdo selhal a jak se ztrapnili naši politici

4. 8. 2026 ▪ 15:43 min.

Španělský přísný zákon z roku 2015 přitom umožňuje okamžitě vyhostit každého, a to bez přezkumu jeho žádosti o azyl. Jde ale jen o lidi, kteří při cestě do Ceuty překonají tamní vysoký plot a další bariéry, rozhodl v létě španělský soud. Tvrdší pravidlo se tedy nevztahuje na ty, kteří do Ceuty připlavali. Toho zřejmě tisíce migrantů koncem července využily. Španělské úřady už proto instalují bariéru i na moři. Otázkou zůstává, proč ji tam neinstalovaly okamžitě po soudním rozhodnutí.

Podle dostupných dat je velká část z těch migrantů, kteří v Ceutě stále zůstávají, z Maroka, Bangladéše či Indie. To jsou země, které EU označila za bezpečné. Podle nově platného evropského migračního paktu je možné s jejich občany provést zrychlené azylové řízení v délce maximálně tří měsíců. Mají jen minimální šanci na úspěch. Pokud jsou ale mezi migranty v Ceutě lidé ze zemí, které nejsou považovány za bezpečné, může procedura kvůli různým možnostem soudních odvolání trvat až 21 měsíců. Šance takových osob na zisk azylu je výrazně vyšší.

Zásadní roli přitom nehraje, zda jsou migranti v Ceutě zletilí, nebo ne. Mezi těmi, kteří odešli dobrovolně, byly i neplnoleté osoby. Nezletilí ale mají podle pravidel nárok na vstřícnější zacházení, například na poskytnutí určité formy ubytování. Samo Španělsko pak má zvláštní zákon, který předpokládá distribuci nezletilých žadatelů o azyl v různých oblastech přímo na španělském území. Madrid už uvedl, že tam z Ceuty přesune stovky nezletilých dívek, především v zájmu jejich bezpečnosti. A to navzdory tomu, že ho Evropská komise vyzvala, aby to nedělal a aby nezletilí prošli normální azylovou procedurou s následným očekávaným vyhoštěním. Společná evropská pravidla takový postup umožňují, pokud je o dítě postaráno.

To je tedy jedna z oblastí, v nichž mohlo Španělsko po invazi migrantů na Ceutu zaujmout tvrdší postoj. Další možností je využití detence, tedy vlastně uvěznění migrantů v hlídaných táborech a jiných zařízeních. Ti, kteří v Ceutě zůstávají, nyní často volně bivakují například na plážích. Španělsko zřejmě nevyčlenilo dost policistů, vojáků a dalších kapacit, aby je oddělilo od domácí populace Ceuty. „K detenci musí být zákonný důvod. Takže by to šlo, ale za rizika soudních sporů,“ upozorňuje Novotný.

Ještě mnohem většímu riziku soudních sporů by se Španělsko vystavilo, pokud by okamžitě vyhostilo i těch asi pět tisíc migrantů, kteří odmítli odejít dobrovolně. „Tyto soudní spory by Španělé prohráli,“ konstatuje Novotný. Otázkou je taky to, zda by bylo Maroko ochotné všechny migranty přijmout zpět na své území, tedy i ty, kteří by z Ceuty nechtěli odejít dobrovolně.