Světové ceny zlata na začátku 80. let prudce vzrostly. Využít toho chtěl i tehdejší komunistický režim v Československu. Vláda svým geologům dala za úkol, aby těžitelná ložiska zlata našli. Podařilo se to ve středních Čechách v Mokrsku a na Vacíkově a v šumavských Kašperských Horách, kde je podle odhadů dohromady asi 400 tun zlata. Drahý kov nakonec zůstal v zemi. Přispěl k tomu jednak pozdější propad cen, ale hlavně odpor místních obyvatel a ekologů, kteří o těžbu nestáli.
Zbývá vám ještě 90 % článku
Nebo zkuste
předplatné bez reklam a s mobilní aplikací za 80 Kč.
Máte již předplatné?
Přihlaste se
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
