O srpnu 1968 se v komunistických školách nesmělo mluvit jinak než jako o bratrské pomoci vojsk Varšavské smlouvy, která přišla zachránit socialismus před kontrarevolucí. V Liberci, kde jsem se narodil a chodil na gymnázium, to byla poměrně směšná snaha zakamuflovat stále bolavou skutečnost, kterou si pamatovala každá rodina ve městě. Snad opravdu každý měl doma nebo viděl u sousedů nějaké ty fotografie třídy Prvního máje ze dne 21. srpna 1968, přeplněné šňůrou sovětských tanků, někde dokonce vlastnili ušmudlané kopie ikonického záběru, na němž sovětský tank najíždí do podloubí na náměstí Míru, dnes Benešově náměstí. Všichni také věděli, že v Liberci se intenzivně střílelo do protestujících rozčilených občanů a že sovětští vojáci zabili několik lidí, takže pohádkám o pomoci proti kontrarevoluci mohli věřit opravdu jen přesvědčení soudruzi vyučující občanskou nauku, a i o nich by se dalo směle pochybovat.

Zbývá vám ještě 90 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Všechny články v audioverzi + playlist
Předplatit za 40 Kč
Máte již předplatné?
Přihlásit se