Zastánci kácení na Šumavě jsou příznivci Zemana a Zimoly. Proti nim ale stojí celé vědecké týmy

V červenci 1999 povolil tehdejší ministr životního prostředí Miloš Kužvart kácení kůrovcem napadených smrků v nejvíce chráněných částech Šumavy. Lidé pak v televizních zprávách sledovali aktivisty přivázané ke stromům, jejich střety s dřevorubci a z lýkožrouta smrkového se poprvé stalo celonárodní téma.

Od blokády pralesa na svazích Trojmezné hory uplynulo přes dvacet let a spor o kůrovce na Šumavě se znovu vyostřil. I přesto, že řada výzkumů dává za pravdu zastáncům názoru, že si příroda poradí sama. Lidé, kteří jsou přesvědčení, že rezignace na staré lesnické pravidlo o co nejrychlejším poražení kůrovcového stromu znamená katastrofu, se však nevzdali. Jejich nejznámějším představitelem zůstává prezident Miloš Zeman. Do čela se nyní postavila jihočeská hejtmanka Ivana Stráská (ČSSD). Bývalá náměstkyně, která nahradila v roce 2017 Jiřího Zimolu, letos v červenci u PR agentury objednala za více než dva miliony z krajských peněz ojedinělou kampaň. Její úřad v ní kritizuje jiný úřad − vedení národního parku − právě za to, že netěží kůrovcem napadené smrky a ještě chce oblast, kde mohou být stromy ponechány svému osudu, rozšířit.

Argumenty, které používá, a zejména tým lidí, kterými se obklopuje, ukazuje, že za posledních deset let se toho příliš nezměnilo.