Ačkoliv globální ekonomika nutí výrobce unifikovat celou řadu technologií, výrobních procesů, či dokonce konečných produktů − a automobilový průmysl není v tomto ohledu výjimkou −, mobilita je oborem, který se naopak rozbíhá mnoha směry. Výrobci automobilů sice využívají jednotné díly i celé platformy napříč modelovými řadami a značkami v rámci koncernů a někdy i spřátelených, respektive spolupracujících automobilek, nicméně tlak na ekologizaci je zároveň nutí rozdělovat vývoj a úsilí do celé řady směrů.
Ještě celkem do nedávna (a po ukončení výroby dvoutaktních a wankelových motorů) se mohli soustředit jen na postupná zdokonalování zážehových či vznětových motorů poháněných energiemi z nafty nebo benzinu. Do vývoje těchto motorů musí investovat i dnes, dokonce více než dříve, neboť je stále živí, ale tlak na ekologizaci sílí. Mimo to ovšem musí investovat i směrem k úpravám na plynná paliva, jakožto dočasný přechodový, ale ekonomicky zajímavý kompromis, a dále pak do hybridů, elektromobilů, nebo dokonce vodíkových článků. Nejlépe, pokud jsou dostatečně ekonomicky silní, investují do všech zmíněných proudů zároveň, aby nepropásli příležitost, nevsadili na špatného koně a nezůstali mimo hru.
Do toho sílí konkurence v podobě hromadné dopravy, jež bývá mnohde zvýhodňována finančně i přednostním provozem v ucpaných městech. Rychlovlaky pak postupně zkracují doby přesunu na větší vzdálenosti a jsou tu i plány na testování a provoz superrychlých hyperloopů.
25 %
Většina šéfů automobilek se shoduje na tom, že palivem budoucnosti je vodík, přesto však podle průzkumu KPMG předpokládají, že ještě v roce 2040 bude trh rozdělen mezi vodík, bateriové elektromobily, hybridy a spalovací motory, a to zhruba po čtvrtinách.
Za konkurenci ve městech lze do značné míry považovat také sdílená kola, elektrokola či elektrokoloběžky a spolu s nimi sílící trend necestovat do práce auty, která mnohde více stojí, než jedou, ale spíše s ohledem na životní prostředí nebo i na zlepšování vlastní fyzické kondice a zdraví.
Zatímco se tedy svět čím dál více unifikuje, doprava se naopak rozbíhá do bezpočtu směrů. Nepochybuji o tom, že časem i zde nakonec zvítězí jen několik málo technologií, které pošlou ostatní na smetiště dějin, nicméně to potrvá ještě mnoho let. Směry, kterým je přisuzována nejzářnější budoucnost, mají totiž před sebou ještě velmi dlouhou a zajisté také trnitou cestu. Do té doby se bude na silnicích a cestách dařit různorodosti v mnoha směrech.
Článek byl publikován v komerční příloze Hospodářských novin a týdeníku Ekonom.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
