Digitalizace a automatizace zásadně mění celou infrastrukturu. Využitím inteligentních algoritmů zpracovávajících data a ihned spouštějících procesy je možné optimalizovat výkon, efektivitu a zlepšit kvalitu života obyvatel měst i obcí.
Investoři pokládají digitální technologie za velmi perspektivní obor, který v příštích letech nejvíc přispěje k růstu evropské ekonomiky. Jako další obory uvádějí čisté technologie, energetiku a veřejné služby. Potvrdil to pravidelný průzkum poradenské společnosti EY, který zkoumal atraktivitu Evropy pro zahraniční investice.
Kdy se investice vyplatí
Před několika lety se v souvislosti s různými koncepty od chytrých měst po chytré budovy či domácnosti často uvádělo, že mnoho projektů se nemůže z ekonomického hlediska vyplatit, a navíc je vlastně uživatelé nepotřebují. Ti se také báli, že se různé smart gridy podepíší výrazně na jejich účtech za elektřinu − vždyť každou novinku nakonec zčásti nebo zcela zaplatí spotřebitel. Negativní či zcela pasivní postoj vyvolávaly především projekty smart meteringu, tedy chytrého měření, které mělo v domácnostech umožnit pružné ovládání spotřeby a nákup elektřiny v době, kdy je nejlevnější.
120 miliard korun
Na technologie související s nástupem chytrých budov má MPO v rámci Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost vyčleněno na 2014–2020 120 miliard korun.
Pilotní projekty byly pěkné, ale nadšení většiny uživatelů přesto nevyvolaly. Význam však tyto akce určitě měly: zejména v tom, že šlo o pilotní projekty, na nichž si energetické společnosti mnoho vyzkoušely.
Během krátké doby se v této oblasti začala angažovat řada firem, objevily v ní podnikatelskou příležitost. Díky kampaním navíc vzrostlo povědomí lidí o těchto technologiích a jejich výhodách. Ve správě budov se inovace využívají zejména ke zlepšení kvality vnitřního prostředí a komfortu obyvatel budov. Role energetického managementu budov se dostává do zcela nové pozice, kdy každé opatření je zvažováno nejen pohledem peněz a úspor energie, nýbrž také výkonností a především zdravím lidí.
Budovy se správně uplatňovaným energetickým managementem prošly komplexním řešením svých problémů − již daleko sofistikovanějším, než byly v první vlně výměny oken a zateplení fasády. Budova je plně funkční − a přitom se v ní dobře pracuje či bydlí.
Zavedení energetického managementu je přitom systémovým, investičně nenáročným krokem. Cílem je dosáhnout snížení provozních nákladů při udržení kvalitního prostředí. Někdy je to povinné, vyžádané legislativou, nebo při snaze o využití některých dotačních titulů. Energetický management je definován také normou kvality ČSN ISO 50001 − Systémy managementu hospodaření s energií.
Štědrá dotační ruka
Ekonomické efektivnosti budov lze dosáhnout za přispění vyspělých technologií a modernizací zařízení, které lze pořídit i s nezanedbatelnou pomocí ve formě dotací. Ty, které se této oblasti týkají, spadají do gesce ministerstva průmyslu a obchodu (MPO), případně ministerstva životního prostředí (MŽP) či ministerstva pro místní rozvoj (MMR).
Na MPO je to především Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost. Spravuje ho Agentura pro podporu podnikání a inovace a na léta 2014−2020 bylo k dispozici 120 miliard korun. Pod tímto programem se skrývá řada konkrétních dílčích programů, jako např. Technologie 4.0 pro malé a střední firmy. Ty jsou ovšem těmi, které chytré budovy staví a vybavují. Mohou se hlásit o dotaci na nevýrobní vybavení, software, průmyslové licence, databáze. Z dalšího podprogramu je to dotace na ICT projekty zahrnující i mzdy vývojářů, nákup hardwaru či stavbu datových center. Je možné se podívat také na možnosti v programu Nízkouhlíkové technologie. Například od října bude otevřen dotační titul Alternativní způsoby využití energie, kam spadají elektromobily a jejich dobíjení, ale také akumulace energie.
V programu OPPIK − MPO se dotace za účelem úspory energie mohou týkat modernizace a rekonstrukce rozvodů elektřiny, plynu a tepla, zavádění systémů měření a regulace, rekonstrukce stávajících zařízení na výrobu energie pro vlastní spotřebu, zateplení, výměna a renovace otvorových výplní, další stavební opatření mající prokazatelný vliv na energetickou náročnost budovy, instalace vzduchotechniky s rekuperací odpadního tepla.
Dotace pomáhají i při modernizaci soustav osvětlení budov a průmyslových areálů, využití odpadní energie ve výrobních procesech, instalace obnovitelných zdrojů, případně kogenerační jednotky s maximálním využitím elektrické a tepelné energie pro vlastní spotřebu podniku. Nechybí akumulace elektřiny.
V Operačním programu Životní prostředí je to pak na prioritní ose pátý titul Energetické úspory veřejných budov.
Alternativní způsoby financování
Snad nejznámějším způsobem financování jsou investice do úspor energie prostřednictvím projektů EPC. V tom případě investor splácí své vynaložené peníze z dosažených úspor, které má přitom garantované. Existuje již řada vzorových příkladů, v Praze například Národní divadlo, Rudolfinum či Kongresové centrum. Na těchto projektech se nejlépe prokazuje, že musí mít komplexní charakter, tj. řešit veškeré problémy budovy a vytvořit vizi jejího dalšího fungování.
Optimalizované větrání, vytápění a chlazení zabraňuje energetickým ztrátám a úspory energie mohou dosáhnout až třiceti procent. Součástí projektu je výkonná vzduchotechnika s pomalou cirkulací vzduchu, tichým chodem, hojně je využívána také rekuperace. Světla v celé budově jsou řízena pohybovými senzory. V prostorách je monitorována koncentrace CO2 a při překročení limitů automaticky naběhne čerpání čerstvého vzduchu do postižené zóny.
V Praze bylo definováno šest klíčových oblastí, ve kterých bude mít zavádění moderních technologií nejvýznamnější pozitivní dopady do života Pražanů: mobilita budoucnosti, chytré budovy a energie, bezodpadové město, atraktivní turistika, lidé a městské prostředí a data. Právě ta poslední zaručí celkovou provázanost všech projektů. Celoměstská datová platforma umožní poprvé v historii města vyhodnocovat a interpretovat městská data jako celek. Využijí ji vedení města, firmy i občané.
Článek byl publikován v komerční příloze Hospodářských novin a týdeníku Ekonom.