Rakouská slabost pro Moskvu

Předseda rakouské strany svobodných Heinz-Christian Strache měl letos v květnu důvod se červenat. Právě totiž vyšlo najevo, že o několik měsíců dříve sedl v jedné ibizské vile na lep ženě, která se vydávala za příbuznou ruského oligarchy. Slíbil jí, že pokud skutečně koupí největší rakouské bulvární noviny Kronen Zeitung, tak jí bude přihrávat státní zakázky a povede svou zemi blíže k Moskvě. "Pokud získáte kontrolu nad novinami tři týdny před volbami a pomůžete nám vyhrát, tak jsem připraven mluvit naprosto o čemkoli," řekl Strache falešné investorce.

Místo toho musel rezignovat. Strache ovšem tvrdí, že se stal obětí provokace a pod vlivem alkoholu a kouzla pohledné blondýny se jednoduše vytahoval. Kdo za celou operací stál, není dodnes jasné. Ať ji ale vymyslel kdokoli, dobře věděl, proč by to mohlo vyjít. Ještě v prosinci 2016 totiž svobodní podepsali dohodu o spolupráci s ruskou vládnoucí stranou Jednotné Rusko. Sergej Železňak, který měl v ruské státostraně na starosti mezinárodní vztahy, prohlásil, že vítězství lidovců v rakouských volbách a posílení svobodných povedou k vládě, která bude "reflektovat specifické národní zájmy občanů státu spíše než vágní a kontroverzní eurohodnoty".

Realita byla trochu jiná. Svobodní sice dokázali do vlády dostat jako ministryni zahraničí Karin Kneisslovou, která se proslavila tím, že na svou svatbu pozvala ruského prezidenta Vladimira Putina. Jenže premiér Sebastian Kurz si evropskou politiku stáhl pod svůj úřad, čímž její vliv silně omezil. A pak přišla aféra Ibiza, která ze svobodných udělala pro Moskvu spíše zátěž. "Politici svobodných nejsou zvlášť chytří, nijak příliš profesionální, a pokud jde o vyjadřování − velmi primitivní," napsal šéfredaktor časopisu Rusko v globální politice Fjodor Lukjanov.

Velké čtení

Druhá sázka na Kurze: Vede ve všech průzkumech. Mluví srozumitelně a umí naslouchat, chválí ho kolegové

29. 9. 2019 ▪ 10 min. čtení