Jak příliš opatrnosti při odstavení elektráren zabíjí

Fukušimská jaderná havárie z roku 2011 představuje milník. Japonsko v reakci na ni zcela utlumilo výrobu elektřiny z jádra ještě před rokem 2015. I v Německu po havárii zesílily hlasy volající po odstavení jaderných elektráren. Mělo by se tam tak stát do roku 2022. A to ačkoliv německý průmysl, včetně třeba šéfa Volkswagenu, se vyslovuje proti. Prý tak rychlá odstávka jaderných elektráren napáchá více škody než užitku. Jak známo, odstávka zdraží elektřinu nejen německým průmyslníkům, ale kvůli propojení obou trhů třeba i českým domácnostem.

Vláda Angely Merkelové, která úplnou odstávku před osmi lety slíbila, vychází z principu předběžné opatrnosti. Ostatně stejně jako vláda japonská v letech bezprostředně po havárii.

Mezinárodní tým ekonomů kolem Matthewa Neidella z Kolumbijské univerzity ale ve své nové studii, publikované pod hlavičkou amerického Národního úřadu pro ekonomický výzkum, argumentuje podobně jako šéf Volkswagenu: předběžná opatrnost japonské vlády nakonec dost možná napáchala více škody než užitku.

V důsledku uzavření japonských jaderných elektráren a následné nutnosti dovážet fosilní paliva ze zahraničí dramaticky podražila elektřina, místy až o 40 procent. To snížilo její dostupnost řadovému obyvatelstvu, takže zejména z důvodu silných mrazů umíralo v Japonsku více lidí, než pokud by elektřina nepodražila.

Zmíněný tým ekonomů spočítal, že tímto způsobem zemřelo více lidí než v důsledku samotné fukušimské havárie, respektive evakuací s ní souvisejících. Bohužel, i příliš opatrnosti může zabíjet.