Dálnice aneb když stát bojuje s kraji

Projížďka po české železniční, silniční a dálniční síti vyžaduje silné nervy a dobrou psychickou odolnost. V zácpách na dálnicích člověk může napsat dílo o rozsahu Vojny a mír a popojet přitom jen pár kilometrů. Situace na vedlejších silnicích všech kategorií není nijak lepší − chybějící okruhy, mosty v katastrofickém stavu, nekonečné opravy a uzavírky. Rychlost vlaků za 30 let vzrostla o třetinu, rychlovlaky ovšem brzdí šílený stav tratí, takže jezdí výrazně pomaleji, než by mohly. Tragickou infrastrukturu řeší každá vláda, ta poslední nevyjímaje. Pomoci by podle ní měla novela zákona o liniových stavbách, která slibuje ledacos.

Co všechno je vlastně špatně, popisuje docela dobře důvodová zpráva k zákonu: každý úřad si chrání svoje razítka a trvá na svém stanovisku. Což se dá pochopit, protože kdyby na něm netrval, nemusel by existovat a úředníci jsou si toho velmi dobře vědomi. Navíc jsou často rozdílná stanoviska, takže úřady mají dost práce vyřídit si všechny problémy mezi sebou a na stavbu dálnic, silnic a železnic jim nezbývají síly. Podobný postoj mají kraje, které si vytvářejí vlastní územní plány, a i když by se měly řídit vládní politikou územního rozvoje, tak to nedělají. Přece si do "svých" záležitostí nenechají mluvit vládou, že. No a konečně institut vyvlastnění, který je v Česku s ohledem na minulost velmi citlivým tématem, neobsahuje žádné procesní lhůty, takže ti, kteří jsou ke státu vstřícní, nakonec dopadnou nejhůř a dostanou méně peněz oproti těm, co se donekonečna odvolávají a protestují. V Česku existuje krásné pořekadlo, jež se na tento případ skvěle hodí: Pro dobrotu na… V případě ceny pozemků ta žebrota platí stoprocentně. Novela zákona se s těmito problémy vypořádává celkem radikálně. Zavádí zjednodušená řízení, čímž obejde miliony razítek, dále upřesňuje lhůty pro vyvlastnění a také zavádí územní plánování na úrovni státu, který by kraje měly poslouchat.

Na jásot nad tím, že podobný materiál vznikl a prošel koaličním schválením vládou a že příprava silnic už nebude trvat neuvěřitelných třináct a více let, ale třeba "jenom" devět, je ale hodně brzo. Proti návrhu se kategoricky staví Svaz měst a obcí, který je dlouhodobě výraznou nátlakovou skupinou a kterému, jak ukázal třeba zákon o bezdoplatkových zónách, také mnoho poslanců rádo naslouchá a jeho připomínky promítá do legislativy.

Česká republika je ve světovém měřítku miniaturní země. To, že cesta vlakem na šedesátikilometrové trase z Loun do Prahy trvá dvě a půl hodiny, že po deváté večer se člověk vlakem nedostane z Ostravy či Olomouce do hlavního města a že délku cesty do Brna po dálnici nelze nikdy předem odhadnout, je nejen ostuda, ale hlavně politický a následně ekonomický průšvih. Odborníci mohou stokrát tvrdit, že infrastruktura je klíčová pro budoucnost a bohatství země. Ve chvíli, kdy si svoje území, svůj "hrad" brání každý úřad, kraj či obec, zcela evidentně všeobecná prosperita nikoho nezajímá.

Doba výstavby silnic a dálnic by se měla zkrátit o třetinu. Vláda chce rychleji vyvlastňovat pozemky

25. 11. 2019 ▪ 3 min. čtení