Kolik? Tisícovku? Nedávno jsem se několikrát přeptával kolegyně, kolik že ji stála zpáteční jízdenka při rodinném výletu z Prahy do Plzně a zpět. Jiný z kolegů, znalec integrovaných dopravních systémů a všemožných tarifních vychytávek, jí záhy poradil, jak příště srazit cenu na polovinu. Jen nesmíš jet Západním expresem, ten nezastavuje v Hořovicích, odkud už jedeš na IDPK, přidává dobře míněnou radu. Já nechci do Hořovic, ale do Plzně, odmítá další zasvěcování do tarifní džungle kolegyně a tváří se, že tuhle dobrodružnou výpravu zase nějakou dobu nepodnikne.
Průměrná obsazenost vlaků Českých drah, největšího, státem vlastněného železničního dopravce, se dlouhodobě pohybuje mezi 25 a 30 procenty. Tedy jeden, maximálně dva lidi na čtyřsedačce. Pro cestujícího komfortní, pro dopravce neefektivní. Právě přilákání cestujících, kteří třeba pro víkendový výlet volí auto a od cesty vlakem je odrazuje řada bariér, by mohlo tohle číslo o pár desetin nebo rovnou procentních bodů zvýšit a přinést národnímu dopravci nějaké ty tržby a nakonec možná i pravidelné cestující. Tady je pět tipů, jak na to.
Nabídněte nejlevnější možnou jízdenku
Žádný potenciální cestující, který není zapáleným lovcem slev a tarifních vychytávek, nechce trávit svůj čas procházením webů různých krajských integrovaných systémů a následným instalováním aplikací, aby ušetřil na jízdném. Podívá se na e-shop (online už ČD prodávají 69 procent jízdenek), uvidí cenu a buď se vrátí do auta, nebo s údivem nad cenou a skřípěním zubů jízdenku koupí. Není lepší, aby systém dokázal ze všech možných nabídek vybrat tu nejlepší a rovnou ji nabídl zákazníkovi? Pokud si umí dopravci s kraji vyúčtovat tržby za jednotlivé i předplatní jízdenky, neměl by být problém k tomu přidat i tuhle vychytávku. Když existují regiony, kde vám i na pokladně rovnou prodají tu nejvýhodnější jízdenku, proč by to nemohlo fungovat i v onlinu?
Hrajte si s cenou
Dynamická cena jízdného. Neboli když zvolím odjezd v 8 ráno jako všichni, zaplatím stovku, když pojedu o dvě hodiny později, mám to za padesát. Pracují s ní aerolinky, konkurenční železniční dopravci a okrajově na některých linkách i České dráhy. U naprosté většiny spojů ale nic takového nenajdete. Jistě, existují situace, kdy prostě musíte být v určitý čas na daném místě, stále ale najdeme nemalou část cestujících, kteří jsou časově flexibilní a jsou ochotní se přizpůsobit, případně při lákavé nabídce dát přednost cestě vlakem před jiným způsobem dopravy.
Odstraňte nejistoty
Stihnu tenhle přípoj, když jsou na přestup jen čtyři minuty? Opravdu bude mít ten vagon klimatizaci, zásuvky nebo wi-fi připojení? A nebude ten spoj totálně přervaný, protože právě začíná období školních výletů? Všechno je to jen o datech, která už existují a stačilo by je srozumitelnou formou poslat dál. Zpoždění vlaku? Statistiku za poslední měsíc nabídne (hlavně) šotoušům dobře známý Babitron. Co je tak těžkého na tom, aby se z dat vygenerovala věta typu: Skvělá volba, tímhle spojením ušetříte čtvrtinu ceny a navíc se téměř nemusíte bát, že vám přípoj ujede, protože v 27 z předchozích 28 dnů jel vlak načas? Anebo: Tenhle vůz by měl mít klimatizaci. Jenže teď hodně vagonů opravujeme, takže se může stát, že zařadíme náhradní. V takovém případě dostanete jako omluvu 20procentní slevu na další cestu.
České dráhy nakupují polské motoráky po desítkách, stroje ale mají problém. V některých lokalitách je jich část odstavená
Vybudujte závislost
Umí to Alza, umí to Rohlík, umí to spousta dalších obchodníků – dokážou si se svými zákazníky vybudovat vztah, třeba pomocí různých placených prémiových programů a ti už pak neřeší, jestli by to či ono zboží nevyšlo jinde levněji nebo ho nesehnali v lepší kvalitě, protože jsou navyklí na ekosystém daného prodejce. Není potřeba nabízet doručení do výdejního boxu zdarma, klidně stačí dobře cílená nabídka, která zákazníka zaujme a dráhy nic nestojí. Třeba ve stylu: Za poslední měsíc jste jeli pětkrát z Brna do Olomouce ve druhé třídě. Víme, že vagony na této lince nejsou úplně nejnovější, ale „jednička“ je jiná liga. Pohodlné sedačky, klimatizace, rychlá wi-fi a voda zdarma. Příští cestu ji dostanete za cenu „dvojky“ a dalších pět jízd si připlatíte jen čtvrtinu. V době jazykových modelů a schopnosti zpracování velkých dat by takový cílený marketing mohl fungovat lépe než zasílaný mail s předmětem OS: Cestujte vlakem a sbírejte odměny.
Přiznejte chybu
Není při cestách vlakem více frustrujících zážitků, než když zastavíte mezi poli a… A nic. Stojíte, nevíte, čekáte. Čekáte nejen na to, až se mašina dá zase do pohybu, ale na jakékoliv informace. Pravda, v posledních letech se situace lepší, někdy se ozve třeba hlášení, že na trati probíhají stavební práce, a proto bude vlak třeba čtvrt hodiny stát, ale stále je co zlepšovat. Hlavně v případě mimořádných událostí, kdy se provoz zastaví i na hodiny, není žádná ostuda přiznat, že v téhle chvíli není úplně jasné, co se stalo, jak dlouho to bude trvat, a zároveň ujistit cestující, že budou dostávat pravidelné informace a klidně se rovnou zmínit i o nějaké té kompenzaci. Byť často není vina na straně dopravce – to je ale zákazníkovi v téhle chvíli úplně jedno.
Nedávná zkušenost autora: den před cestou obdržel e-mail, ve kterém se psalo: Vážený zákazníku, informujeme vás, že došlo ke změně u vaší rezervace na trasu Praha hl. n. – Staré Město u Uh. Hrad. (…). Z provozních důvodů jsme museli upravit rezervační údaje (…) Následuje tabulka s údaji o původní a nové rezervaci, až z ní se lze dozvědět, co se vlastně stalo (Třída: 2 namísto původní Třída: 1). Co to znamená? Dostanu automaticky zpět rozdíl v ceně mezi první a druhou třídou? Nebo mi jej dopravce vrátí formou nějaké slevy na příště? Není v tom vlaku náhodou jiný vůz první třídy? Otázky bez odpovědi, namísto jednoduchého sdělení: Omlouváme se, ve vlaku nebude řazen vůz první třídy, rezervovali jsme vám místo ve druhé třídě a vracíme vám rozdíl v ceně + jako omluvu zasíláme voucher na občerstvení ve vlaku. Jednoduché, srozumitelné. Že tomu tak v původní verzi nebylo, dokládají i překvapivé výrazy cestujících, kteří měli jet původně první třídou a až ve vlaku zjistili, že je něco špatně.
Podnětů ke zlepšení služeb dopravce, na jehož provoz přispíváme všichni z našich daní (a proto bychom měli chtít, aby se mu dařilo), by bylo jistě mnohem víc. Možná namítnete, že většina z těch návrhů je „jen“ marketing, budování značky a vztahů se zákazníkem. Ale právě to je dnes často tím game changerem, který rozhoduje o tom, zda na trhu uspějete, nebo ne. Komfort při cestování vlakem šel za posledních deset, patnáct let (byť ne úplně na všech trasách) v Česku výrazně nahoru. Dokud se ale tento vzkaz nepodaří dostat i mezi ty, kteří vlakem nejezdí, byť by jim aspoň někdy mohl dávat smysl, zůstane v jejich očích železnice stále jen pomalou, nepohodlnou a nespolehlivou alternativou.
Výběr týdne
Vyplatí se spořicí dluhopisy?
Tuzemské banky mohou v brzké době čelit odlivu klientských vkladů. Ministerstvo financí totiž přišlo s nabídkou konzervativního uložení peněz pro občany, kterou těžko dorovnají. Nově si lidé mohou objednávat jak pětileté, tak tříměsíční dluhopisy, což jsou nástroje, které umí nahradit jak spořicí účet, tak termínovaný vklad.
Přichází druhá inflační vlna?
Na finančních trzích se teď děje něco velkého a věřte, že nepřeháním. Navíc pro kontrariánské investory se možná rýsuje potenciální příležitost. Nikoliv hned, spíše časem. Bohužel se o problematice příliš nemluví, protože nejde o téma, které by přitahovalo pozornost drobných investorů, píše v analýze Jaroslav Jarolím.
Pět tipů od superinvestorů
Na trzích, které se v mnoha částech světa pohybují poblíž historických maxim, není snadné najít zajímavě naceněné akcie s dobrým potenciálem ke zhodnocení. To ale neznamená, že by takové příležitosti na burzách nebyly. Inspirovat se můžeme u těch nejlepších.
Další část Twistu v problémech
Finanční problém má nově také kavárenská část byznysu – společnost Kofi-Kofi servis, která provozuje síť stejnojmenných kaváren, často mobilních stánků v obchodních centrech. Ta se dosud insolvenčním útokům vyhýbala.
Spalovák, nebo elektro?
Zatímco řidič elektromobilu za nabíjení baterie svého vozu platí dnes stejné peníze jako na začátku roku, majitelé aut se spalovacími motory u benzinek nechají výrazně více peněz než v lednu. Výdaje na samotnou jízdu přitom představují výraznou část celkových nákladů na užívání auta. Jaký typ pohonu šetří peněženku? A opravdu dává smysl, aby se výrobci snažili nabídnout elektromobily za méně než půl milionu korun?
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist










