Zelené investice: Miliardový byznys s minimem informací

Tuzemský názor na témata ochrana klimatu, globální oteplování či zelené investice často zní, že náprava je příliš drahá, vlastně nemožná, a zelené investice nedávají smysl. Starší generaci se nedaří vyhnat z hlavy dílo exprezidenta Václava Klause o tom, jakouže barvu vlastně naše zeměkoule má. A těm, kteří sledují současnou politiku, zase neunikl výrok premiéra Andreje Babiše u příležitosti klimatického summitu v New Yorku letos v září o vysazení až 18 miliard stromků. Což v Česku − zemi, kde dvě miliardy stromů pokrývají cca 37 procent celkové plochy, bude dost náročné. Tedy pokud se sem má vejít i něco jiného než stromky. O dosažení uhlíkové neutrality, kterou Evropská unie plánuje pro rok 2050, je pak premiér Babiš ochoten uvažovat pouze ve chvíli, kdy na ni dostaneme peníze z EU.

Zelené investice zatím nechce nějak výjimečně podporovat ani Česká národní banka. Podle odpovědi jejího tiskového odboru "ČNB vnímá rostoucí zájem o oblast udržitelných, potažmo zelených financí a analyzuje možné dopady četných iniciativ s tím spojených na fungování finančního systému a finanční stabilitu". Jak vyplynulo z dalšího vyjádření, problémem se zabývá a vyhodnocuje rizika spojená s klimatickou změnou a jejich dopady na měnovou politiku a finanční stabilitu. Nic víc.

Pokud o investicích do klimatu čeští představitelé mluví, mluví o miliardových a stamiliardových nákladech.

A také o negativním dopadu na českou ekonomiku, která je stále závislá na konven­čních zdrojích.

Tedy rozdíl oproti tomu, jak se vyjadřují evropští veřejní představitelé, je v řádu tisíciletí. Ursula von der Leyenová, nová šéfka Evropské komise, na počátku týdne (v Madridu na klimatickém summitu) oznámila, že příští týden komise zveřejní detaily tzv. Evropského zeleného údělu (European Green Deal). Jeho součástí má být i podpora investic. Tzv. Plán evropských udržitelných investic (Sustainable Europe Investment Plan) má v následujícím desetiletí podpořit investice v objemu jednoho bilionu eur. Podpora zelených investic má zelenou a do roku 2050 se má stát celý kontinent (nebo alespoň ta část, která spadá pod EU) uhlíkově neutrální. Pomoci mají zelené technologie, zelená energie, zelená auta…

Nová předsedkyně Evropské centrální banky Christine Lagardeová zase navrhuje, aby se ochrana klimatu brala v úvahu při tvorbě měnové politiky. Možností je několik, patří sem například změkčení podmínek pro poskytování tzv. zelených úvěrů či investice do dluhových "zelených" cenných papírů z rezerv centrálních bank.

Když představitelé nejen z Evropy mluví o zelených investicích, mluví o výzvě pro budoucnost, o pozitivních dopadech na rozvoj ekonomiky či zaměstnanosti.

Tahounem mají být nové investiční příležitosti, nové peníze.

Jenže, platí to? Zdá se totiž, že množství informací, které jsou k dispozici o tom, jaký mají vliv na ekonomiku tzv. zelené investice, je extrémně omezený.