Nadšení premiéra Andreje Babiše, když se mu po celých pěti letech konečně podařilo vyhrát souboj s Evropskou komisí o podobě výběru daně z přidané hodnoty, bylo skoro až dojemné. Měl to být jednoznačný úspěch malého českého státu a silného premiéra, který se domluví cizími jazyky, jak o sobě sám rád říká. S tzv. přenesenou daňovou povinností, tedy reverse charge (kdy platí DPH finální odběratel, nikoliv dodavatel jako nyní, a pokud je součástí obchodního řetězce, platí každý článek řetězce svůj "kousek" DPH), Babiš spojil svoji kariéru v EU. A také úspěšnost výběru daně z přidané hodnoty. Změna měla přinést do rozpočtu dalších pět miliard korun ročně a ještě lépe bránit velkým podvodům. "Pro nás je to poslední stavební blok daňové reformy, vedle kontrolního hlášení a elektronické evidence tržeb. Má to doplnit reformu," tvrdila ještě před definitivním "vítězstvím" reverse charge v Bruselu ministryně financí Alena Schillerová. Teoreticky měla změna vstoupit do českého daňového systému od ledna příštího roku.

Zbývá vám ještě 70 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Všechny články v audioverzi + playlist
Předplatit za 40 Kč
Máte již předplatné?
Přihlásit se