Zástupci státu u soudních sporů mají za sebou bouřlivý rok. Marie Benešová, jež se v dubnu stala ministryní spravedlnosti, kritizovala práci vrchních státních zastupitelství a předložila novelu zákona, která na nich má do tří let přeobsadit šéfovské posty.
"Poprvé po 25 letech se ministerstvo snaží změnit základní nastavení systému," upozorňuje pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová.
Podle ní jde o vychýlení rovnováhy. Nelíbí se jí například, že by se soudci měli podílet na obsazování významných postů ve výkonné moci.
HN: Co pro vás bylo největší událostí v justici v roce 2019?
Jednoznačně pravomocné rozhodnutí ve věci doktora Ratha. Už jen proto, že to byla trestní věc, která pojmenovala systémovou korupci ve zdravotnictví a dotkla se politicky vysoce postavené a velmi významné osoby veřejného života. Bylo to poprvé v historii, kdy policisté a státní zástupci zadrželi poslance této země při páchání trestného činu. To byla ústavní procedura, která do té doby v republice vůbec nebyla aplikována. Vedle toho byl David Rath skutečně pro justici velmi zdatným soupeřem, využíval všech možností, aby nalezl skuliny.
HN: Nebyl ale právě případ Davida Ratha spíš ukázkou slabin justice? I přesto, že byl Rath chycen s penězi v krabici, nakonec nešel do vězení za korupci, ale jen za manipulaci s veřejnými zakázkami.
Nelze říci, že nebyl odsouzen za korupci. To je omyl. Trestní zákoník má vedle čisté korupce i speciální trestné činy, které v sobě korupci obsahují. A to je právě ta kvalifikace, pro kterou byl doktor Rath odsouzen. Byl odsouzen za speciální korupci při zadávání veřejných zakázek.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
