Polská konzervativní vláda si chystá pomník - obří letiště a železniční uzel za více než 600 miliard

Na polích mezi vesnicemi Baranów, Teresin a Wiskitki ve středním Polsku se prohání vítr a vrčí traktory místních zemědělců. Už za tři roky by sem, do míst vzdálených asi 35 kilometrů jihozápadně od Varšavy, mohly přijet bagry a nákladní auta a začít budovat největší pomník konzervativní vlády sestavené stranou Právo a spravedlnost − Centrální komunikační uzel Solidarita. Pod vznosným názvem se skrývá nové letiště s nádražím pro rychlovlaky a opravdu by se stalo cestovatelským středem celého Polska. Navázalo by na něj na 1600 kilometrů nových železničních tratí, většinou pro rychlovlaky. Z centra Varšavy by sem spoj měl dorazit do patnácti minut, z většiny míst v Polsku do dvou hodin. Jedna z deseti plánovaných nových tras povede také do Bohumína. Na tom už jsou Poláci a Češi domluveni.

Letošní rok by měl být opravdovým začátkem projektu, pro který se zatím používá hlavně polská zkratka CPK. Začne se připravovat to, čemu hlavní autor a čerstvý ředitel státní firmy CPK Mikolaj Wild říká masterplan, tedy výběr poradců pro detailní přípravu. Zároveň by se mělo začít vyjednávat s majiteli pozemků.

"Naší ambicí je v roce 2020 začít dobrovolné výkupy pozemků pro investici," řekl v rozhovoru s HN Wild. Domnívá se, že stát bude schopen nabídnout atraktivní cenu.

Plán počítá s růstem letecké dopravy v Evropě i vyšší potřebou spojení se zaoceánskými destinacemi. Podle analýzy think-tanku Polityka Insight mají Poláci velké rezervy v cestování a s tím, jak země bohatne, stále více využívají leteckou dopravu. Potřebám nebudou brzo stačit nejen dvě varšavská letiště, ale ani řada regionálních. Podle této analýzy mohou při současném tempu růstu letecké dopravy v roce 2040 chybět v celé Evropě letenky až pro 160 milionů lidí, kteří budou chtít tuto přepravu využít.

V Evropě se nové aeroporty staví opatrně a pomalu. Známý je případ berlínského letiště Willyho Brandta, které mělo být otevřeno už v roce 2010, ale dosud není dokončeno a stálo už třikrát víc, než byl původní odhad. I když celé CPK, tedy letiště, nádraží s železničními trasami, přilehlé obchodní a hotelové městečko, je projekt na desetiletí, jak zdůraznil Wild:

"První letadlo chceme na letišti přivítat na konci roku 2027. Je to ambiciózní, protože žádné letiště v Evropě se nebudovalo kratší dobu než dvacet let − s výjimkou istanbulského, tedy mimo Evropskou unii. Ale pěti letům stavby tam předcházelo deset let plánů."

Pro zemi je stavba výzvou, kterou od roku 1989 nezažilo; tak komplikovaný projekt se v Polsku nestavěl.

Vládní konzervativci by si postavili opravdu nezbořitelný pomník a podle představ jeho autorů by se stal zároveň motorem polské ekonomiky na léta dopředu.

Schopnost státu dělat velké projekty

Nejblíž něčemu podobnému je síť dálnic placená z větší části z peněz Evropské unie a částečně modernizace železniční sítě. Zato už léta plánovaná první polská jaderná elektrárna stála sice miliardy v přípravných fázích, studiích a odhadech, ale její budoucnost je nejistá. Neví se ani, kde by přesně měla stát.

Podle Wilda chyběla především dostatečná politická podpora, jakou jeho projekt má.