Važme si rozumných muslimů

Probíhající soud s bývalým pražským imámem Samerem Shehadehem, obviněným z financování terorismu, působí na první pohled hrozivě. Tak už jsou i v Česku, potvrdila se možná leckomu doutnající obava z radikálních islamistů. Věc má ale i lepší stránku. Obžaloby, podle níž Shehadeh pomohl svému bratrovi a jeho ženě odjet do Sýrie a vstoupit do teroristické organizace, které pak posílal peníze, využily české muslimské organizace k důraznému distancování se od násilí a nenávisti. Čehož si teď většinová česká populace musí vážit víc, než když šlo jenom o abstraktní ujišťování vzhledem k útokům v okolní Evropě.

Jak známo, tváří v tvář nepříteli má spojenec cenu zlata. Je dobře, že fanatická prohlášení bývalého pražského imáma "zazdil" předseda Ústředí muslimských obcí Muneeb Hassan Alrawi jasnou deklarací, že "právo šaría nemůže být nad českým právem". A označil-li veřejně Shehadehovo působení za "černý bod v historii české muslimské komunity", pak k nějakým pochybnostem o mírumilovnosti a loajalitě tuzemských muslimů není důvod.

Koneckonců jsou mnozí z nich bývalými československými studenty, takže disponují solidním vzděláním i sociálními standardy a islám pro ně není − na rozdíl od drtivé většiny islámských radikálů − tím jediným, co jim v životě zbylo.

Proces se Shehadehem tak de facto užitečně odděluje zrno od plev. Je však také výstrahou, že i česká nemuslimská majorita by měla držet na uzdě antiislamisty, zradikalizované často jen neodpovědně šířeným strachem z imigrantů po sociálních sítích. Co asi tak mohl vyvolat nedávno kýmsi načmáraný nápis "Nešiřte islám v ČR! Jinak vás zabijeme" na zdi brněnské mešity než jen obavu a nedůvěru? A to zcela zbytečně. Jestli se čeští politici mohou oprávněně chlubit nějakými úspěchy Česka, pak jedním z nich je právě dosavadní rozumný přístup komunity muslimů ke zdejší občanské společnosti.

Chtěl zachránit Sýrii, padlo u soudu s pražským imámem. K pomoci teroristům se přiznal, je na to hrdý

9. 1. 2020 ▪ 3 min. čtení