Schillerová slaví EET, co raději zjednodušit daně?

Narovnali jsme podnikatelské prostředí a ještě se nám podařilo lépe vybírat daně, takže si můžeme dovolit daně i snižovat. Těmito slovy uvedla ministryně financí Alena Schillerová poslední vlnu elektronické evidence tržeb, která se má týkat například řemeslníků, svobodných povolání či zemědělců.

Pokud se týká narovnání prostředí, má pravdu. I když ty, kteří žádné účtenky prostě dávat nechtějí, k tomu nepřemluví ani elektronická, ani papírová verze EET. Naopak s tvrzením o výběru daní lze úspěšně polemizovat. Podle zprávy o plnění rozpočtu loni výběr daně z přidané hodnoty (který by měla ovlivnit EET) meziročně stoupl o 4,4 procenta, což při téměř tříprocentní inflaci a ekonomickém růstu o 2,5 procenta není zázrak.

Schillerová počítá, že letos vybere díky existenci EET 15,2 miliardy, napřesrok přes 19 miliard a o rok později přes dvacet. Za poslední tři roky ovšem podle jejích slov stát vyčíslil přínos EET celkem na 33 miliard, tedy v průměru po jedenácti miliardách ročně. Představa, že díky poslední vlně celkový přínos stoupne téměř na dvojnásobek, je hodně optimistická.

A pak je tady ono slibované snižování daní. Ve chvíli, kdy nároky na rozpočet bobtnají kvůli politickým slibům typu dopravy se slevou, by EET nepomohla, ani kdyby každý občan odváděl daně i z dýchání. Elektronická evidence tržeb možná donutila některé podnikatele k větší poctivosti než dřív. Vedle zlepšení výběru ale současně − jak uvedl Nejvyšší kontrolní úřad − výrazně rostou výdaje státu na výběr daní a také administrativní náročnost systému pro podnikatele. A stát, respektive příjmová stránka rozpočtu, stále nejvíc závisí na plné zaměstnanosti a ekonomickém růstu.

EET je další kapkou ve složitém systému daňových povinností podnikatelů. Namísto radosti nad tím, že nyní to mají konečně složité všichni stejně, by bylo třeba pouvažovat o zjednodušení systému, ve kterém se často nevyznají ani sami berní úředníci.