Utlumování ekonomické aktivity a strach z koronaviru doléhají nepříznivě také na akcie bank obchodovaných na pražské burze. Cenné papíry rakouské Erste se za poslední měsíc propadly téměř o polovinu. V případě Komerční banky a Monety Money Bank se jedná o pokles zhruba o 40 procent. O desítky procent ale padají kurzy bankovních akcií i jinde v Evropě a také v USA.

K menší atraktivitě bankovních akcií přispěla i Česká národní banka. V pondělí finančním domům doporučila, aby kvůli vysoké nejistotě ohledně dalšího ekonomického vývoje pozastavily vyplácení dividend. Přitom vyplácení podílu ze zisku hraje u domácích i zahraničních investorů důležitou roli při rozhodování, zda akcie bank nakoupit. Opatření má za cíl zajistit stabilitu bankovního systému, tedy aby banky měly dostatek kapitálu a byly připravené i na nejhorší scénáře dalšího ekonomického vývoje, včetně recese.

Již v úterý zareagovala Moneta Money Bank. Oznámila, že nevyplatí druhou část dividend za loňský rok. "Představenstvo doufá, že vývoj ekonomické situace a výsledky umožní v dohledné budoucnosti odvolat rozhodnutí o pozastavení dividendové politiky," uvedla banka v oznámení pro investory. Jen během středy pak akcie Monety spadly o 17 procent, výrazně více než ostatní bankovní tituly v Praze.

50 miliard korun

loni činily výnosy tuzemského bankovního sektoru z úložek u České národní banky. Letos to ale bude méně, protože ČNB snižuje úrokové sazby ve snaze tlumit ekonomické dopady pandemie koronaviru.

33 procent

je pád hodnoty pražského burzovního indexu PX za poslední měsíc. Nachází se tak nyní nejníže za posledních jedenáct let. K jeho pádu významně přispívají i akcie bank. Například akcie skupiny Erste se propadly o 49 procent.

HN oslovily i další banky. "K otázce dividend se nyní nemohu vyjádřit," uvedl Filip Hrubý, mluvčí České spořitelny ze skupiny Erste. Doporučení ČNB ohledně dividend odmítla komentovat i UniCredit Bank, která je součástí italské finanční skupiny, a oficiální stanovisko zatím nemá ani Komerční banka z francouzské skupiny So­ciété Générale. Belgickou KBC ovládaná ČSOB odpověděla, že "banka rozhodnutí ČNB respektuje". A podobně předseda dozorčí rady Trinity Bank Radomír Lapčík uvedl, že banka "odložení vyplácení dividend plně podporuje". V případě Raiffeisenbank o dividendách teprve rozhodne dozorčí rada, která se sejde na konci dubna.

Centrální bankéři i burzovní investoři se obávají, že by peněžním domům mohl vzrůst podíl nesplácených úvěrů, které poskytly firmám a domácnostem. To by se promítlo do propadu zisků. "Samozřejmě, pokud by karanténa a pozastavování výroby trvaly déle, něco takového může hrozit," řekl Tomáš Pfeiler, portfolio manažer společnosti Cyrrus. "Zatím však považuji tuto variantu za méně pravděpodobnou," dodal.

Na ziscích bank se negativně promítne také snižování úrokové sazby, za kterou si u ČNB ukládají přebytečné peníze. Předloni jim úročení těchto úložek vyneslo 26,8 miliardy korun a loni tato částka vzrostla přibližně na 50 miliard. V pondělí však centrální bankéři ve snaze tlumit dopady ekonomického šoku snížili dvoutýdenní repo sazbu o půl procentního bodu na 1,75 procenta. A není vyloučeno, že ČNB tento krok brzy zopakuje.

Například ekonomové ING Bank aktuálně předpokládají, že výkon tuzemského hospodářství letos klesne o 0,7 procenta. Přitom na počátku roku se obecně očekával růst okolo dvou procent.

Jak velký bude mít případný pokles dopad na firmy a domácnosti, je zatím nejasné. Hodně bude záležet na ekonomickém vývoji v zahraničí i na opatřeních české vlády. Premiér Andrej Babiš ve středu uvedl, že vláda je připravena podpořit podnikatele až jedním bilionem korun. To by mělo zabránit krachům firem a rozsáhlému propouštění.

I přes propady z posledních týdnů a nejistotu však analytici bankám v dlouhodobém výhledu věří. Důvodem je to, že mají dostatek kapitálu a až dosud byly vysoce ziskové. "Věříme, že české banky jsou připravené na to, aby nadcházející šok ustály," řekl Ondřej Martínek, analytik Patria Finance.