Dispečeři v ČEZ i spí, aby nedošlo k blackoutu. V krajním případě nebudou vůbec doma

Elektrárenská firma ČEZ zavedla na konci minulého týdne kvůli pandemii koronaviru nový bezpečnostní režim. Týká se dispečerů, kteří mají na starosti distribuční sítě, tedy rozvod elektřiny do firem a k lidem domů. "Jednotlivé směny jsou vždy celý týden na pracovišti a neodcházejí domů. Udělali jsme jim v dispečinku zázemí, aby tam ti lidé vydrželi. To znamená, že tam i spí," řekl v rozhovoru pro HN generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.

ČEZ se tak snaží vyhnout situaci, že by se někdo z klíčových lidí pro chod elektrárenské soustavy nakazil. Zatím firma nikoho nemocného nemá.

Už dříve zavedla opatření hlavně v jaderných elektrárnách: lidem při vstupu měří teplotu, upravila provoz jídelny a lidem z kanceláří nařídila práci z domova. Operátoři jaderných i dalších elektráren se zatím střídají v několika směnách, které se vzájemně nesmí potkat.

Pokud by se situace s nemocí zhoršila nebo se nákaza objevila u někoho ze zaměstnanců, má podle Beneše firma připraveny další kroky podle svých krizových plánů.

Rozhovor

Blackout nikdy nebude. Ekonomický výhled nesnižujeme, dividendy vyplatíme, říká ředitel ČEZ Beneš

24. 3. 2020 ▪ 6 min. čtení

"Některé profese, které nelze nahradit jinými zaměstnanci, jako jsou právě operátoři elektráren, třeba ubytujeme v penzionu vedle elektrárny a nebudou chodit domů vůbec. Protože v elektrárně nejsme schopni vytvořit zázemí jako v dispečinku. Ale v takové fázi zatím nejsme, nemáme žádného zaměstnance nakaženého koronavirem," uvedl Beneš.

Krizové plány ČEZ podle něj nepřipouští, že by i při zhoršování pandemie mohlo dojít k ohrožení či zastavení provozu některých elektráren a tím i k rozsáhlému výpadku elektřiny neboli blackoutu. "Vůbec nepracujeme se scénářem, že by byl blackout. Dodáme elektřinu za všech okolností, protože bez ní by nefungovalo nic, nemocnice, telekomunikace… Byl by to chaos, který nemůže nastat. Že by přestaly fungovat elektrárny, to se nestane," dodal Beneš.

ČEZ vlastní ze 70 procent stát, zbytek drží soukromí akcionáři. Stát měl spolu s polostátní firmou do konce března připravit smlouvy, na jejichž základě spustí ČEZ přípravu výstavby dalšího bloku jaderné elektrárny v Dukovanech zhruba za 200 miliard korun. Další blok se později plánuje i v Temelíně. Smlouvy se státem mají garantovat soukromým akcionářům, že pro firmu nebude nákladná výstavba dalších jaderných reaktorů ztrátová.

I přes to, že se očekává velký pokles výkonu ekonomiky kvůli pandemii a také už letos až dvousetmiliardový schodek státního rozpočtu, plány obří investice se podle Beneše
zatím nijak nemění.

"Smlouvy jsou technicky vzato dojednané, ale vyžaduje to ještě nějaké kroky, potřebné pro zahájení projektu a jednání státu v Evropské komisi. Pokud to pandemie nějak výrazně neposune, tak by smlouvy mohly být podepsány podle plánu do konce června," uvedl Beneš. "Je to tak dlouhodobý projekt, který má různé přípravné fáze před samotnou výstavbou, že rozpočet státu v jednom roce na něj nemá vliv," upozornil šéf ČEZ.

Společnost zatím také nemění svůj výhled zisku pro letošní rok, který oznámila minulý týden, a to až 23 miliard oproti loňským 19 miliardám. Představenstvo neuvažuje ani o tom, že by na letošní valné hromadě navrhlo nevyplácet dividendu. "Takovou úvahu nemáme," dodal Beneš.