Do boje s virem jde také ČNB. Měla by začít nakupovat státní dluhopisy a napumpovat peníze do ekonomiky

Dopady pandemie koronaviru na tuzemské hospodářství by vedle řady opatření přijatých vládou mohla Česká národní banka začít brzy tlumit dalším důležitým nástrojem: nakupováním státních dluhopisů. Tento krok by pomohl financovat schodek rozpočtu, který letos nejspíš dosáhne stovek miliard korun. Nákupy dluhopisů, a tedy pumpování peněz do ekonomiky umožní novela zákona, kterou v úterý schválila vláda. Nyní ji musí potvrdit sněmovna.

"V kontextu dění ve světě a toho, co dělají jiné centrální banky, mě to nepřekvapuje. Divil bych se, kdyby ČNB toto opatření nechtěla mít v arzenálu," řekl bývalý viceguvernér centrální banky Mojmír Hampl.

"O toto Česká národní banka usilovala již od roku 2016 právě proto, aby byla připravena na podobné mimořádné situace, kterým čelíme nyní v souvislosti epidemií koronaviru," uvedla mluvčí ČNB Markéta Fišerová.

V Česku se koronavirem do včerejšího večera nakazilo téměř 1400 lidí, celosvětově již bezmála 400 tisíc. Virus má po světě už přes 16 tisíc obětí, v Česku zabil dosud tři lidi. Pandemie razantně dopadá na globální ekonomiku, kvůli opatřením proti šíření nákazy je mnoho zemí paralyzováno. Jednotlivé vlády proto přicházejí se záchrannými plány, které mají pomoci firmám a lidem přestát nejhorší časy.

To vše bude mít značné dopady na státní rozpočty: mnohem vyšší výdaje na podporu hospodářství v době krize a rovněž výpadek příjmů kvůli utlumené ekonomické aktivitě povedou k výraznému nárůstu schodku státního rozpočtu.

Na jeho pokrytí si bude muset vláda premiéra Andreje Babiše (ANO) půjčit výrazně více peněz v době, kdy tak budou činit i ostatní země. Navíc za situace, kdy na světových finančních trzích panuje velká míra nervozity a investoři velmi důkladně zvažují, kam umístí své volné peníze.

Současná nervózní situace by mohla negativně dopadnout i na poptávku po českých státních obligacích, přestože Česko mělo ke konci loňského roku jeden z nejnižších vládních dluhů v Evropské unii − okolo 30 procent hrubého domácího produktu. To je pro investory za běžné situace znamení, že stát peníze spolehlivě splácí. V dobách krize se ale investoři odvracejí od dluhopisů či akcií rozvíjejících se ekonomik, mezi něž se počítá i Česko.

"Aby se stát nedostal do situace, že o jeho dluhopisy nebude mít trh zájem, nebo aby se nemusel zadlužovat za velmi vysoký úrok, ČNB bude moci vyslat signál, že bude mít o dluhopisy zájem," vysvětlil Jakub Seidler, hlavní ekonom ING Bank. "To pak státu umožní si na trhu půjčit za výhodnějších podmínek." Zda a za kolik peněz vládní dluhopisy nakoupí, bude na uvážení centrálních bankéřů.

Půjde o podobný nástroj, jakým byly měnové intervence, kterými od listopadu 2013 do dubna 2017 ČNB uměle oslabovala korunu, aby nastartovala ekonomický růst. V tomto případě by ČNB nakupovala vládní dluhopisy − ne však přímo od státu, ale například od bank, pojišťoven či penzijních fondů. V průběhu dosavadní krize zatím ČNB podpořila ekonomiku snížením hlavní úrokové sazby o půl procentního bodu na 1,75 procenta.

Ministerstvo financí aktuálně počítá s tím, že letošní schodek státního rozpočtu dosáhne rekordních 200 miliard korun. Podle ekonomů však není vyloučeno, že to bude ještě více. Původní předpoklad rozpočtových příjmů a výdajů stál na tom, že letos česká ekonomika vzroste o dvě procenta, v pondělí ale ministerstvo financí uvedlo, že pro letošek čeká naopak pád o 5,1 procenta. K financování dluhu se jen v dubnu ministerstvo financí chystá investorům prodat dluhopisy za 33 miliard korun.

Bankovní rada ČNB každopádně dostane do rukou nástroj, který zejména od finanční krize v letech 2008 a 2009 běžně využívají zahraniční centrální banky, ať už americký Fed, Evropská centrální banka nebo Bank of England. Ty dokonce kromě vládních dluhopisů mohou nakupovat i obligace firemní. Tak daleko ovšem vládní novela nejde.

Pomoc z Číny je byznys, Česko stojí miliardu týdně. Navíc u nás zdravotnický materiál předtím skupovala

25. 3. 2020 ▪ 4 min. čtení

Kvůli koronaviru k nákupům vládních dluhopisů, takzvanému kvantitativnímu uvolňování, přistoupily už například i polská, maďarská a rumunská centrální banka. Před minulou krizí centrální banky nakupovaly státní dluhopisy jen výjimečně. Například tak v 70. letech činila v omezeném rozsahu německá Bundesbanka.

Podle ekonomů není aktuálně snadné odhadnout, jaký by mělo zahájení nákupů dopad na kurz české měny. "Výsledek by závisel na konkrétní podobě a objemech nákupů centrální bankou," řekl ekonom Komerční banky František Táborský.

Podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče měnovou politiku značně uvolňují, ať už snižováním sazeb či nákupy aktiv na finančních trzích, i jiné centrální banky. Tlaky na oslabení koruny, ke kterému by za jiných okolností mohlo dojít, by tak nemusely být velké. "Navíc ČNB dává jasně najevo, že je připravena proti nadměrnému oslabení koruny zakročit prodejem svých devizových rezerv," poznamenal Jáč.