Prádelny už propouštějí. Mohou sice být otevřené, ale nemají pro koho prát, většina pracuje pro hotely

Většina prádelen a čistíren v Česku sice může být otevřená, nemají ale pro koho prát a čistit prádlo. Velká část z nich pracuje pro hotely, penziony či restaurace. A ty na základě vládních opatření proti šíření koronaviru zavřené jsou.

Petr Horníček, jenž vlastní prádelnu v Praze, ztratil ze dne na den všechny zakázky. "Zaměstnanci jsou zatím doma, s majitelem nemovitosti jsme se domluvili na odložení jednoho nájmu, ale to moc situaci neřeší. Vůbec nevím, jak to bude dál. Pokud se brzy nařízení neuvolní a nerozběhne se alespoň něco, holt budeme muset po 26 letech podnikání skončit," říká Horníček, pro kterého pracuje pět lidí.

Podle Asociace prádelen a čistíren ČR zasáhly problémy až 90 procent živnostníků a firem v oboru. Z průzkumu, který asociace vypracovala tento týden a jehož se zúčastnilo 70 prádelen a čistíren, vyplynulo, že až 30 procent z nich už propustilo zaměstnance. "K tomu se uchýlily zejména firmy navázané na cestovní ruch. Nejohroženější jsou nyní mikro- a malé firmy.

Je možné, že polovina z nich krizi nepřežije, což by byl problém pro malé odběratele. Snížila by se místní dostupnost jejich služeb," popisuje stav oboru Jana Puškáčová, prezidentka asociace a také šéfka pobočky francouzské společnosti Elis, která v Česku patří v oboru k největším. Dalších 50 procent podniků v průzkumu uvedlo, že o propouštění lidí uvažuje.

V Česku funguje více než 400 prádelen a čistíren, většinou jde o malé podniky s několika zaměstnanci, velkých firem působí v tuzemsku deset. Kromě Elisu jsou mezi nimi například prádelny Chrištof, Renatex, Kyselý nebo Lindström.

Na část trhu dopadla vládní opatření přímo. Provoz musely přerušit samoobslužné prádelny a čistírny v obchodních centrech. Koronavirus ale doléhá i na firmy, které pro tento obor dodávají technologie.

DOPADY KORONAVIROVÉ KRIZE NA PRÁDELNY A ČISTÍRNY

"Asi není reálné čekat, že po skončení krizových opatření se vše vrátí do původního stavu. Následující měsíce budou pro některé stejně těžké jako současný úplný propad odbytu," domnívá se Puškáčová. Jak dopadne současná situace na celý trh v Česku, na kterém se podle odhadů ročně protočí asi šest miliard korun, podle Puškáčové záleží na znovuoživení společenského života a cestovního ruchu. "Provozy, které jsou navázané na ubytovací služby a gastronomii, možná letos nedosáhnou více než 50 procent původních tržeb," domnívá se.

Problémy se nevyhnuly ani velkým podnikům, které se zaměřují na praní a pronájem prádla nemocnicím nebo průmyslovým firmám. Ty mají zároveň velké fixní náklady nebo jsou zatíženy úvěry. Prádelna Chrištof, jež má dva provozy v Brně a ve Štětí, pere až z 80 procent pro nemocnice. I tam zakázky ubyly.

"Celkově jsme zaznamenali až 30procentní pokles. Nemocnice nyní odkládají nedůležité výkony a zákroky, takže potřebují méně prádla. Zvyšuje se sice odběr prádla pro infekční oddělení, která se starají i o pacienty nakažené koronavirem, ale to nám úbytek zakázek nevyváží," říká Jan Chrištof, majitel prádelny, jež zaměstnává asi 400 lidí.

Firma navíc musí prádlo z těchto oddělení speciálně ošetřovat, chybí jí ale ochranné pomůcky pro zaměstnance. Do práce chodí zatím většina pracovníků prádelny, propouštět Chrištof zatím nechce. Několik desítek lidí má dovolenou, aby mohli dostávat celou výši mzdy. Co bude pak, až dovolenou zaměstnanci vyčerpají, Chrištof neví. Na pomoc státu, například bezúročný úvěr COVID, nedosáhne, prádelna už patří mezi velké firmy, které na tuto pomoc nemají nárok. Zatím se snaží vyjednat alespoň odklad splátek úvěrů u bank.

V úvodu zmíněného Petra Horníčka zaráží, že opatření vlády jsou jednostranná, nejsou jasná a informace, třeba o státní pomoci, se mění ze dne na den. "V jeden den nám spadly příjmy na nulu, ale náklady a platby, včetně nájmu, zůstaly. Jenže takto není možné fungovat," míní pražský podnikatel.

Sám uvažuje o tom, že by se zapojil do programu Antivirus, který vyhlásilo ministerstvo práce a sociálních věcí. Jenže Horníček neví, zda bude spadat do kategorie, kdy stát vypomůže vyplacením 80 procent mzdových nákladů, nebo 60 procent. "Je těžké se v tom orientovat," tvrdí.

Podle Puškáčové z asociace by firmám pomohlo, pokud by stát jasně definoval pomocné balíčky a urychleně je zavedl. "Hraje se o dny. Pro ty nejmenší nastanou problémy již s výplatou mezd a odvodů za březen. V delším horizontu pomůže zmrazení úvěrů a minimalizace splátek úroků z nich či záruky za dlužné nájmy," dodává prezidentka asociace.