Obliba bytů ve vestavbách roste

Zoufalou situaci na trhu s byty v Česku není nutné blíže představovat. Jen v Praze chybí podle odhadů přes 20 tisíc bytů k uspokojení poptávky. Tento nedostatek pak žene nahoru ceny těch stávajících. Metr čtvereční v centru hlavního města tak může člověka vyjít až na 125 tisíc korun. V přepočtu na průměrnou čistou mzdu je to dokonce víc než v Mnichově. Lépe na tom nejsou ani další velká česká města. V centru Brna stojí metr čtvereční okolo 65 tisíc korun.

"Nemáme s manželkou zrovna malé platy, přesto pro nás byla koupě bytu v centru Brna v podstatě nerealizovatelná," popisuje IT manažer Petr Tomandl situaci, kterou zažilo mnoho mladých rodin. Se ženou a dvěma malými syny žili několik let v podnájmu, pak se ale rodina rozhodla jít do vlastního. Zpočátku se to zdálo jako neřešitelný problém. "Přemýšleli jsme o koupi rodinného domku za městem, ale nechtěli jsme každý den dojíždět. Navíc jsme si zvykli na určitý standard, který město nabízí," říká. Nakonec se ale z moravské metropole stěhovat nemuseli. "Byla to obrovská náhoda a štěstí. Rodiče jednoho známého nabízeli v podstatě za pakatel k prodeji půdu v bytovém domě, který vlastnili. Když jsme si to spočítali, vycházela půdní vestavba nejlevněji ze všech variant," nastiňuje Tomandl.

Výzva pro architekty

Příběh mladé rodiny z Brna není ojedinělý. Stavby bytů ve vestavbách, nástavbách a přístavbách bytových či rodinných domů se staly jedním z možných řešení současné bytové krize v Česku. Potvrzují to i čísla Českého statistického úřadu za loňský rok. Z nich vyplývá, že se zahájila stavba celkem 3255 vestaveb, což je nejvíce od roku 2012. Každý desátý byt, který se loni začal stavět, byl tedy vestavbou. O rok dříve byl podíl těchto bytů na celkové výstavbě pouhých 7,3 procenta. Rostoucí trend je přitom patrný i v prvních dvou čtvrtletích letošního roku.

Vestavby navíc představují pro architekty zajímavou výzvu a netušené možnosti práce s prostorem. "Půdy a podkrovní prostory skýtají pro stavitele i budoucího uživatele obrovský potenciál. Obvykle se jedná o převýšené prostory, které jsou zajímavě členěné, propisuje se do nich konstrukce krovu a mají pěkné výhledy," vysvětluje architekt a pedagog na Fakultě architektury ČVUT Dalibor Hlaváček. Sám ví, o čem mluví. Nejenže několik půdních vestaveb plánoval pro své klienty, ale jednu takovou v pražském Bubenči navrhl i pro sebe. Konkrétně na půdě činžovního domu ze 30. let, která původně sloužila jako sušárna. Místo ho okamžitě zaujalo působivým prostorem a výhledem na park Stromovka. "Na projektu bylo nejsložitější vměstnat relativně velký projekt na poměrně malou plochu, aby se při tom zachovala velkorysost půdního prostoru. Vyžadovalo to tedy pečlivou práci s každým detailem," vysvětluje Hlaváček.

Nejčastějšími zájemci o půdní vestavbu bývají mladí lidé, kteří dostali darem od rodičů půdu v rodinném domě.

Foto: Shutterstock

Stárne s obyvateli

V případě podkrovních bytů bývá první otázka návštěv: "Jak to tu máte s teplotami? Nemrznete tady v zimě? Dá se tu v létě žít?" Odpověď je obvykle úměrná tomu, jak moc se při projektování a stavbě přemýšlelo. "Zamezení tepelných ztrát jsme řešili vhodným návrhem tepelně technických parametrů obálky. Mám tím na mysli izolaci a kvalitní střešní okna. Zároveň v zimních měsících pasivně využíváme solární zisky. Přehřívání zabraňují venkovní rolety a přirozené ochlazování interiéru v nočních hodinách. Pomáhá také výhodná orientace směrem ke světovým stranám," uvádí Hlaváček. Podobně pak řešil i osvětlení. "Přirozené osvětlení je řešené sadou střešních oken, která jsou doplněna umělým osvětlením pro zajištění zrakové pohody i v nočních hodinách. Umělé osvětlení je navrženo tak, aby pomohlo vytvářet různé nálady podle aktuálních potřeb," dodává. "Snad mohu říct, že koncept je navržený dobře a umí stárnout společně s jeho obyvateli a s tím, jak se mění jejich potřeby," shrnuje Hlaváček.

Klady i zápory

Stavebníci se shodují na tom, že největším problémem při vzniku půdní vestavby je kromě vedení rozvodů, kanalizací, zajištění statiky nebo akustického odstínění především přebujelá byrokracie, která stavby prodražuje a prodlužuje. "Mnozí lidé nejprve získají půdu a teprve potom zjistí, co vše obnáší komunikace s úřady. Často se pak na té půdě chtějí radši oběsit," říká s nadsázkou majitel brněnské stavební firmy Jiří Štrouf. Ze zkušeností proto vnímá, že poptávka po vestavbách v centru moravské metropole kvůli zdlouhavým stavebním řízením spíše klesá. "Nejčastějšími zájemci o půdní vestavbu bývají mladí lidé, kteří dostali darem od rodičů půdu v rodinném domě na okraji města. Nástavbou tak v podstatě vzniká dvougenerační dům," vysvětluje Štrouf. Dalšími investory bývají majitelé bytových domů, kteří chtějí vestavbou rozšířit bytový fond.

Půdní vestavby jsou podle mnohých ideální odpovědí na problém suburbanizace, tedy rozšiřování měst do okolní krajiny. Ozývají se ale i kritické hlasy, zejména kvůli hrozícímu nedostatku parkovacích míst pro nové obyvatele. S tím ovšem Dalibor Hlaváček nesouhlasí. "Problémem center měst není jejich přehuštění, ale naopak vylidňování. Neměli bychom nechat naše města nenávratně požírat krajinu. Půdní vestavby ale samy o sobě tento problém samozřejmě nevyřeší," tvrdí architekt.

Článek byl publikován v příloze Stavba.