Stále nevíme, proč koronavirus rozšiřují i pacienti bez příznaků. Proto ho neumíme zastavit, vysvětluje farmaceut

Pokud by se celá česká populace měla nechat "promořit" koronavirem, virus by muselo dostat až osm milionů lidí, říká farmaceut Stefano Santangelo. Podle něj za to ale zaplatíme vysokou cenu. "Určité procento lidí na tuto nemoc může zemřít. S koronavirem se sice váže nízká smrtnost, ale nějaká smrtnost to je a nemůžeme se spoléhat jen na přirozenou imunitu lidí," uvádí v exkluzivním rozhovoru pro HN Santangelo, který v Česku řídí pobočku americké farmaceutické společnosti MSD. Ta je jednou z těch, které vyrobily očkování proti ebole, viru podobnému SARS-CoV-2. Podle Santangela je však koronavirus mnohem zákeřnější a lstivější než ebola nebo SARS. V rozhovoru Santangelo říká, že se možná v budoucnu budeme na covid-19 očkovat stejně jako na chřipku i to, že už dnes roste poptávka po očkování na jiná onemocnění.

HN: Pamatujete si, kdy jste si naposledy s někým povídal o něčem jiném, než o koronaviru?

Přesně si to nepamatuji. Povídání o koronaviru mi v těchto dnech zabírá hodně času, mluvíme o tom doma, ale také s kolegy i zaměstnanci na profesionální rovině. V práci tomu věnujeme tak 80 procent času. MSD, kterou v Česku řídím, doručuje léky pacientům a je mojí povinností zabezpečit naše očkovací látky pro ty, kteří je potřebují. Mám také zodpovědnost vůči zaměstnancům. O covid-19 se nebavím rád, ale je to moje povinnost a je to v dnešní době důležité. Když tato nákaza přišla, celá společnost byla v šoku, nebyli jsme na nic takového připraveni. Takže musíme nějak zpracovat naše emoce a pak začít proaktivně přebírat zodpovědnost a podívat se, co můžeme udělat pro společnost.

HN: Proč společnost podle vás nebyla připravená? Velká pandemie španělské chřipky tady byla na začátku 20. století. Nedalo se očekávat, že něco takového po sto letech přijde zas?

Ne, společnost nebyla vůbec připravená. To je realita. Naše generace nezažila opravdovou válku a nikdy nezažila pandemii. Nemáme s tím žádnou zkušenost, samozřejmě až na výjimky, ale tady v Česku nebo v Itálii jsme nic takového nezažili. Mysleli jsme si, že se něco takového děje někde jinde, někomu jinému. Když se objevily nákazy MERS a SARS, které patří mezi koronavirové nákazy, byly geograficky omezené, stejně jako ebola, která propukla v Kongu. Takže jsme si mysleli, že to k nám do Evropy nebo USA nikdy nepřijde. Ale viry jsou ve skutečnosti velmi demokratické, neznají hranice a pohybují se, kde chtějí.

HN: Co vlastně víme o covid-19? Pro laika to vypadá, že se informace a znalosti o viru mění z hodiny na hodinu.

Vědci covid-19 právě objevují a zkoumají, proto se o něm každý den objevují nové informace. Jenže každý den se objevují také nové dezinformace, takže je velmi důležité rozlišovat vědecká fakta od fake news. Když se dostaneme k vědeckým faktům, realita je taková, že se o viru teprve učíme. Zkoumáme ho měsíce a za tu dobu jsme stačili porozumět jeho mechanismu. Je to druh takzvaného RNA retroviru, které již byly popsány, do stejné rodiny patří například viry eboly, SARS nebo MERS. Víme tedy, jak virus funguje a jakou má stavbu. Díky tomu mohlo 20 farmaceutických společností začít vyvíjet experimentální vakcíny. To, co zatím nevíme, je, jak lidský organismus na virus reaguje a jaký má na lidi dopad. Stále se učíme, proč se u některých lidí vyvinou velmi vážné respirační obtíže, proč někteří lidé mají příznaky jako u běžné chřipky a další žádné příznaky nemají.

HN: Pokud tedy virus samotný známe, proč nyní nemůžeme zastavit jeho šíření?