Firmám chybí pendleři z Polska. Zaměstnavatelé jsou přesvědčeni, že jsou na fiktivní nemocenské

Firma Atas z Náchoda má i v době epidemie koronaviru zakázky a dál vyrábí, mimo jiné také elektromotory pro plicní ventilátory. Atas i další společnosti z regionu ale trápí problém nedostatku zaměstnanců. Kvůli omezení cestování přes hranice často přišly o drtivou většinu svých polských pracovníků. Ti si navíc nechali napsat nemocenskou, a firmy tak stojí miliony měsíčně.

"Máme 685 zaměstnanců a z toho nám jich 229 chybí. Z drtivé většiny jde o dělnické profese. Čtyři mají karanténu, 49 jich ošetřuje člena rodiny a 166 jich je na nemocenské. Předpokládáme, že je to nemoc fiktivní," říká šéf Atasu Otto Daněk. Většinou se podle něj jedná o ženy, matky od dětí.

Polákům, kteří pracují v Česku, ale momentálně jsou kvůli zavřeným hranicím doma na nemocenské, první dva týdny platí 60 procent mzdy jejich zaměstnavatel. Pak povinnost přechází na český stát.

V Atasu je nyní "nemocná" čtvrtina všech jeho zaměstnanců, běžně je to pět až sedm procent. Nahrazovat je jinými nedává podle Daňka smysl − i kdyby je stihli zaučit, mohou se po uvolnění pravidel kdykoliv vrátit ti z nemocenské.

Podobně hovoří i další firmy. Asi 80 pracovnic z Polska aktuálně chybí zdravotnické společnosti Hartmann Rico v závodu ve Chvalkovicích na Náchodsku. Firma zde vyrábí jednorázové soupravy pro ošetření pacientů v ambulancích a nemocnicích, po kterých je kvůli pandemii koronaviru zvýšená poptávka. Podnik, který ve výrobě zaměstnává okolo 300 lidí, tak nyní především kvůli nedostatku zaměstnanců nestíhá vyrábět.

Pendleři z Polska sice mohou překročit hranice, po návratu je však čeká dvoutýdenní karanténa. Nařízení polské vlády platí od 27. března. "Českým firmám kvůli tomu vznikají obrovské náklady," říká Romana Spilá z personálního oddělení Hartmann Rico. "Naše pracovnice z Polska to řeší různě, některé si berou dovolenou, jiné jsou na neschopence," dodává.

"S polskou stranou jednáme a věříme, že se nám podaří nalézt včas takové řešení, které pomůže českým zaměstnavatelům i polským pendlerům," říká ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD).

Na polskou vládu tlačí také několik tisíc polských pendlerů. V petici, kterou minulý týden poslali premiérovi Mateuszi Morawieckému, žádají, aby stát zrušil 14denní karanténu a dojíždění za prací do Česka jim usnadnil.

Za "nemocné" pendlery navíc podniky nezískají státní podporu z programu Antivirus. Přes něj si od pondělí mohou o příspěvek na náhrady mezd žádat firmy, které kvůli šíření nákazy musely omezit či zastavit výrobu. Nárok na kompenzaci mezd mají v tomto případě jen pracovníci, kteří jsou v karanténě, nebo ti, kteří kvůli zavřeným hranicím museli zůstat v cizině. Stát zaměstnavatelům na náhradu jejich výdělků přispívá 60 nebo 80 procenty podle konkrétního důvodu.

Poláci tvoří téměř třetinu zaměstnanců společnosti PF Plasty, která na Opavsku vyrábí vstřikovací formy především pro automobilový průmysl. Podnik minulý týden výrobu přerušil, do práce nyní chodí jen pár pracovníků, kteří vyrábí díly pro celoobličejové ochranné masky pro Gumárny Zubří.

Většina polských pracovníků si ale také zde vzala nemocenskou, několik jich pobírá ošetřovné. "Tyto náklady zůstávají i v současné době zcela na bedrech firmy," říká Radim Vidlář, personální ředitel skupiny BR Group, pod kterou společnost PF Plasty patří. Podnik z Opavska už o státní podporu požádal, u Poláků však čeká, až nemocenskou ukončí.

Pendleři chybí i dalším firmám v příhraničí. Například trutnovská společnost Vitesco Technologies přišla o 400 Poláků. To je asi pětina všech pracovníků závodu. "To mělo samozřejmě za následek částečné omezení výroby. V tuto chvíli je závod soběstačný a se současným personálem vykrývá svou produkci," tvrdí Lubomír Tuček, mluvčí společnosti Continental, pod kterou podnik patří.

Ve Slévárnách Třinec zase zůstalo ze 100 Poláků asi jen 25, zbytek je na nemocenské. Výrobce speciálních lan Lanex z Bolatic na Opavsku má ve výrobě přibližně 240 lidí, z toho 80 z Polska. "Zhruba 60 těchto pracovníků si vzalo nemocenskou, firma jim hradí prvních 14 dnů 60 procent mzdy. Asi 10 zaměstnanců má dovolenou, u dalších to zatím není jasné," říká výkonný ředitel firmy Martin Václavek.