Před měsícem poslalo ministerstvo zahraničí do Španělska necelou stovku ochranných masek od firmy Nanologix z Českého Jiřetína. Šlo o součást pomoci pro zemi, kde na epidemii koronaviru zemřelo už přes 19 tisíc lidí. Španělští vojáci je používali ve vysoce infekčním prostředí v nemocnicích, kde manipulovali s těly obětí nemoci covid-19. Španělská jednotka pro nouzové situace pak vyhodnotila český výrobek s označením Respira Compact s filtry nejvyšší třídy FFP3 jako lepší než ty, které dosud používala.
"Přišla nabídka na spolupráci a prodej španělské armádě. Letos může jít o desítky tisíc kusů. Otevírá nám to dveře i mezi další armády NATO," uvedl zakladatel a ředitel firmy František Bauer. Podle něj má Nanologix zájemce z více než dvacítky států, včetně německé armády a americké policie.
Koronavirus tak urychlil investice, které již firma z Mostecka stejně dělala. Firma rozšiřuje výrobu v Jiřetíně, v dubnu spustí novou výrobní linku v rakouském Welsu a má vyhlédnuté nové skladové i výrobní prostory ve svém domovském regionu. Podle Bauera díky tomu obrat Nanologixu vzroste z desítek milionů korun na nižší stovky milionů.
Produkt, který firma vyvíjela sedm let a má ho včetně vlastních filtrů patentovaný na všech důležitých trzích, prošel zkušebními testy, včetně armádního Centra biologické ochrany v Těchoníně. Na jeho vzniku se podíleli lidé z Technické univerzity v Liberci, ministerstva obrany a ministerstva vnitra. Maska byla hotová už loni a vzbudila zájem na veletrhu v Düsseldorfu, ještě před vypuknutím koronavirové nákazy.
Jiný typ masky, která je nyní mediálně známější, vytvořili lidé v Českém institutu informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC) pod pražskou technickou univerzitou ČVUT. Původní prototyp, jehož návrh vznikl během jednoho týdne a dal se zdarma vytisknout na některých 3D tiskárnách, zatím po celém světě využilo přes 60 firem a institucí.
"Tento týden spustíme sériovou výrobu pomocí vstřikolisu," řekl Jaroslav Lískovec, ředitel Národního centra Průmyslu 4.0 a jednatel společnosti Trix, na niž ČVUT převedla licenci, aby se dala rychleji komerčně využít. O samotnou výrobu se pak postará společnost Cardam, kterou společně vlastní Fyzikální ústav Akademie věd, strojírenský podnik Česká zbrojovka nebo moderní slévárna a lisovna plastů Beneš a Lát. Filtry pak pro masku budou dodávat další externí firmy. Podle Lískovce začne výroba na několika stovkách kusů denně, během několika týdnů by se ideálně mohla posunout na 10 tisíc kusů denně. "Objednávku 50 tisíc kusů už si u nás zadalo ministerstvo zdravotnictví," dodal Lískovec k první větší objednávce.
Materiál, který ovládne svět: podařilo se ho poprvé připravit z odpadků a zkrotí i skryté frekvence
Nanologix a CIIRC jsou jen dva příklady tuzemských firem, které mají v oblasti ochranných pomůcek co nabídnout. Do rozšíření výroby jednorázových respirátorů investovala třeba roudnická firma Pardam, která jich do konce května zvládne vyrobit až půl milionu kusů měsíčně. Nanotextilie pro respirátory zase dodává firma SPUR ze Zlína, která zdvojnásobí svoji výrobu až na 2,5 milionu kusů.
Většinu pomůcek potřebných pro zdravotníky, policisty nebo hasiče dosud stát nakupuje v Číně: ministerstvo vnitra přímo, ministerstvo zdravotnictví potom přes některé zprostředkovatele. Původní nedostatek pomůcek, který na začátku koronakrize nešel pokrýt z domácích zdrojů, ale nyní mizí. Různé rámcové smlouvy pro zahraniční dodávky podle informací HN postupně skončí během května.
Stát chystá nový tendr celkem na osm typů ochranných pomůcek − od respirátorů přes roušky, ochranné brýle až po pláště a rukavice. "Bude vyhlášen zkraje příštího týdne. Čeští výrobci se mohou do konce dubna hlásit s nabídkou produkce. Stát by jim garantoval odběry až do konce roku," potvrdila náměstkyně Martina Tauberová z ministerstva průmyslu a obchodu. Padá tak původní exkluzivita pro americký koncern Honeywell, který v Česku vyrábí letecké motory a chtěl ve svém areálu areálu v Hlubočkách u Olomouce vybudovat závod na respirátory typu FFP2 s kapacitou až pět milionů kusů měsíčně. Za to žádal od státu garanci odběru na rok a půl, což vyvolalo nevoli mnohem menších českých firem, jež investovaly do rozšíření výroby. Tuzemské firmy s obraty maximálně v desítkách milionů korun se cítily ohroženy vyjednáváním státu s koncernem, jehož obrat jen v Česku dosahuje několika miliard korun.
"Původně byl Honeywell jediný, dal jasnou nabídku v ceně 18 korun za kus a chtěl zaměstnat 300 lidí. Poté se přihlásily další firmy, které mají projekt investice v nějaké fázi. Pro nás je důležitá cena, kvalita a to, aby se výroba pokud možno realizovala v Česku," uvedla Tauberová.
Podle předsedy Nanoasociace Jiřího Kůse domácí výrobci v Česku jen u respirátorů do konce května zvládnou měsíčně vyrobit až tři miliony kusů ochranných pomůcek nejvyšší třídy FFP3. To je více, než si stát sám pro sebe definuje jako krizovou potřebu. Ještě před vypuknutím koronavirové pandemie byla tržní poptávka po respirátorech 50 tisíc kusů.
Podle Kůse by se ale stát měl kromě řešení aktuálního nedostatku začít zabývat i využitím nanotechnologií při změně celého systému ochrany zdraví a využít je na ochranu proti podobným pandemiím v budoucnu. "Přemýšlejme, jak využít tyto technologie 21. století, a udělejme z nich standard. To je ještě důležitější než dotace," dodal Kůs.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
