Uzavření hranic už řeší soud. Podle některých právníků je krok vlády v rozporu s Listinou práv

Cestování po Evropě se v době pandemie koronaviru prakticky zastavilo. Země zavedly kontroly na hranicích a obyvatelům důrazně doporučují, aby zůstali doma. Česká vláda však šla ještě o krok dál a svým občanům vycestování ze země nejprve zcela zakázala. Podle některých odborníků a části veřejnosti na takový zásah do osobní svobody neměla právo. Její rozhodnutí tak nejspíš budou muset zhodnotit soudy. Nejméně 10 řízení už kvůli protiepidemickým opatřením zahájil Ústavní soud. Mimo jiné se zabývá právě i uzavřením hranic.

Nejdřív čeští občané nesměli po celé čtyři týdny vycestovat za hranice vůbec. Od minulého úterý vláda zákaz zmírnila a do zahraničí mohou lidé jet v nutných případech, třeba za rodinou nebo na služební cestu. Po návratu ale musí na dva týdny do karantény.

Vláda k vydání zákazu přistoupila s vyhlášením nouzového stavu, který trvá od 16. března a umožňuje politikům omezit vstup, pobyt i pohyb na vymezeném území. Podle odborníka na ústavní právo Jana Wintra ale nelze za vymezenou oblast považovat celý svět. "Právo vycestovat z Česka je garantované Listinou základních práv a svobod," připomíná Wintr s tím, že tuto zásadu masivně porušovaly vlády za minulého režimu.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) považuje zákaz cestování za zcela v souladu s právem. "Zákon o ochraně veřejného zdraví jasně dává mandát bránit zavlečení nákazy z jiných zemí," řekl a dodal, že situace v řadě zemí je neutěšená, a pokud by do nich Češi odjeli a pak se vrátili, mohlo by to vést k dalšímu šíření viru.

Zdraví obyvatel lze podle právníka Wintra chránit i mírnějšími prostředky, stačí podle něj, že je po návratu nutné být dva týdny v karanténě. Právník považuje zákaz vycestovat za jedno z nejspornějších opatření, jež vláda kvůli koronaviru zavedla, a to i s ohledem na nouzový stav. "Soulad s ústavním pořádkem tam nejspíš není," myslí si.

Český zákaz by mohl skončit i na stole Evropské komise. Odborník na evropské právo Ivo Šlosarčík z Fakulty sociálních věd UK upozorňuje, že na zákaz cestování pamatuje evropská směrnice z roku 2004, podle níž může být důvodem omezení i ochrana veřejného zdraví. Většinou ale členské státy tento bod využívají k zákazu vstupu cizinců na své území. Zákazem vycestování vlastních občanů kvůli ochraně veřejného zdraví se podle Šlosarčíka Soudní dvůr Evropské unie dosud nezabýval. Evropské komisi by směrnice mohla posloužit při přezkumu českého přístupu, nemá však povinnost to udělat. "Intervence ze strany komise by se dala teoreticky očekávat jen tehdy, kdyby to Česko takto ponechávalo zcela nepřiměřeně dlouho. A i tehdy jen za podmínky, že bude komise ochotná jít do sporu," uvedl pro HN Šlosarčík.

Nouzový stav zatím platí do konce dubna. Podle ministra vnitra a šéfa Ústředního krizového štábu Jana Hamáčka (ČSSD) ho bude potřeba ještě prodloužit, premiér Andrej Babiš (ANO) o tom chce debatovat. Koalice ANO a ČSSD jako právní rámec pro uzavření hranic využila krizový zákon, později ale některá opatření přesunula pod rozhodnutí ministerstva zdravotnictví podle zákona o ochraně veřejného zdraví. Ten stanoví, že v době epidemie je možné omezit cesty z některých oblastí.

Možnost cestovat jako základní (ale ne absolutní) lidské právo

20. 4. 2020 ▪ 3 min. čtení

"Vzhledem k míře neurčitosti ustanovení, o něž se vláda při uzávěře hranic opírá, je pochybné, zda je vůbec bylo možné uzavřít," okomentoval pro ČTK vládní postup ústavní právník Jan Kysela. S Wintrem se shoduje, že rozhodnou až soudy.

Prezidentka Soudcovské unie Daniela Zemanová se zatím k zákazu vycestování nevyjádřila, aby nepředjímala rozhodnutí soudců, kteří se tentokrát nebudou moci opřít o případy z minulosti. "S vyhlášením nouzového stavu v tomto měřítku naše republika a soudci, kteří jsou nyní ve funkci, nemohli přijít do styku," podotkla Zemanová. "Je to poprvé po 30 letech, kdy jsou hranice zavřené," připomněl soudce Nejvyššího správního soudu Josef Baxa. Dodal, že nouzový stav v minulosti nikdy neplatil pro celé území. Politici ho vyhlásili například při povodních v letech 2002, 2006 a 2013, vždy ale jen pro zasažené kraje.

O tom, kdy se Češi bez omezení podívají za hranice, vláda průběžně zveřejňuje mnohdy protichůdné informace. Náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula nejprve v březnu znervóznil veřejnost slovy, že cestování může být omezené až dva roky. V pátek uvedl, že během prázdnin budou zahraniční cesty obtížné, dovede si je však představit, pokud budou individuální a jen do zemí se srovnatelným rizikem nákazy jako v Česku. Nejvíce v této souvislosti vláda mluví o Slovensku a Chorvatsku. Prymula tvrdí, že ani teď české hranice uzavřené nejsou: "Jsou jenom téměř neprostupné kvůli všem dalším opatřením."

Babiš v rozhovoru pro Právo uvedl, že kritiku zákazu nechápe. "Přece pokud tu epidemii zvládneme v krátkém čase, tak o to dřív se otevřou hranice," řekl a dodal, že během letošní dovolené by Češi měli podporovat místní restaurace a hotely. Prezident Miloš Zeman včera v rozhlasové stanici Frekvence 1 řekl, že hranice by měly být uzavřené jeden rok.

Kritice se brání i šéf krizového štábu Hamáček. "Není to libovůle nebo šikana občanů, ale snaha ochránit jejich zdraví a životy," řekl a připomněl, že v odůvodněných případech už vycestovat lze.

Na to, kdy bude možné cestovat bez omezení, nečekají jen lidé, kteří plánují letní prázdniny. "Stát evidentně nechápe, že cesta do zahraničí není jen dovolená u moře. V roce 2020 je to způsob života," říká Andrej Ruščák z Prahy, který kvůli zákazu cestování založil iniciativu na Facebooku, k níž se přihlásilo více než tisíc lidí. Ruščák kvituje, že vláda už opatření zmírnila, i tak se ale vládním představitelům chystá jménem iniciativy poslat již druhý dopis, aby se otázce cestování věnovali. Oslovit chce i opozici.

Pandemie dopadla i na pendlery, tedy obyvatele pohraničí, kteří jezdí za prací do sousedních států. Nejprve měli ze zákazu vycestovat výjimku, později vláda podmínky zpřísnila tak, že kdo chtěl nadále za hranicemi pracovat, musel si tam najít ubytování a zůstat tam tři týdny. Nyní už jde jen o dva týdny, pořád však platí, že po návratu musí pendleři na 14 dní do karantény. Na ministra vnitra už se obrátili například starostové z Broumovska, které leží u polských hranic. Podle nich zákaz komplikuje život obyvatelům regionu, kteří dojíždějí ven za prací nebo žijí ve smíšených rodinách s příbuznými na obou stranách hranice. "Situace, která náhle změnila více než 10 let trvající status quo, je z našeho pohledu dále neudržitelná," napsali starostové Hamáčkovi a vyzývají ho, aby se situací co nejrychleji zabýval.

Výsledky průzkumů veřejného mínění zatím korespondují spíš s opatrnými vyjádřeními vlády. Například podle šetření Seznam Zpráv Češi uzavření hranic vesměs schvalují. Podle sociologa Daniela Prokopa ale záleží na tom, co si pod tím představují. "Značná část z nich by třeba chtěla, aby sem nemohli létat občané Číny nebo turisté z Itálie, ale jsou přesvědčení, že z Česka by na dovolenou do ciziny dál bylo možné vyjet," řekl v rozhovoru pro HN.

Vláda se brání, že cestování svých občanů omezila i řada jiných států. Je pravda, že kvůli omezení volného pohybu je i jinde v Evropě komplikované odjet do zahraničí. Český plošný zákaz však byl výjimečný a také současná mírnější pravidla jsou tvrdší než mnohde jinde. V západní Evropě je teď na srovnatelné úrovni jen Belgie, odkud je možné vycestovat jen v nutných případech. V demokratickém světě mají zákaz vycestovat ještě Australané.

Například v Německu, které je kvůli své minulosti velmi citlivé na různá omezení základních práv a svobod, politici o zákazu vycestovat nikdy ani nezačali diskutovat. Stát ale občanům důrazně doporučuje, aby do zahraničí nejezdili, pokud nemusí. Zatím tam navíc platí podobná omezení pohybu jako v Česku. Lidé mohou vycházet jen v nutných případech, třeba do práce nebo na nákup. Zahraniční dovolená mezi tyto případy nepatří. Opatření zatím platí do 4. května, pak by je politici mohli zmírnit.

Odložit cestování svým občanům doporučilo i Polsko. Kdo přesto vyjede, musí po návratu strávit dva týdny v karanténě. Obdobná pravidla mají také na Slovensku, kde je však nutné čtrnáctidenní izolaci strávit ve státním zařízení. Výjimku mají například těhotné ženy, onkologičtí pacienti nebo lidé nad 75 let, kteří mohou zůstat v domácí karanténě. Ti, kdo mají trvalý nebo přechodný pobyt v pásmu do 30 kilometrů od hranic nebo tam pracují, do karantény nemusí vůbec.

S přispěním Ondřeje Housky a Martina Ehla