Tankery kotví v přístavech, slouží jako skladiště nadbytečné ropy

Desítky supertankerů, z kterých každý může převážet až dva miliony barelů ropy, nyní nehybně kotví u přístavů na americkém pobřeží Mexického zálivu nebo u Singapuru. Důvodem je prudký propad poptávky po ropě kvůli koronavirové epidemii. Nezastavilo ho ani nedávné oznámení zemí vyvážejících ropu OPEC+, kdy se státy domluvily na snížení těžby o devět milionů barelů denně. Podle analytiků se poptávka snížila skoro o 30 milionů barelů denně.

Cena americké lehké ropy WTI se v pondělí zhroutila pod stěží uvěřitelný jeden dolar za barel, pro některé kontrakty šla dokonce i do mínusu. Experti tvrdí, že to ukazuje na aktuální přeplněnost úložišť. Ropu jednoduše není kde skladovat. Kontrakt na dodávku v červnu se už obchodoval za 22,85 dolaru za barel. "Těžba zatím pokračuje víceméně nezměněným tempem, úložiště jsou čím dál plnější. Jenže ve světě se spotřebovává čím dál méně ropy a producenti to začínají pociťovat na cenách," řekl agentuře Reuters Bjornar Tonhaugen ze společnosti Rystad Energy.

Obchodníci s ropou tedy hledají co nejvíce kapacity v úložištích v naději, že v budoucnu cena opět poroste a oni budou moci své zásoby prodat s profitem. Podle odborníků společnosti S&P Global Platts Analytics je na trhu přebytečných devět milionů barelů denně. Podle nich oproti stavu v únoru bude v úložištích po celém světě skladováno až o miliardu barelů více.

Supertankery jsou proto logickým řešením. Loďaři citovaní britským deníkem The Guardian říkají, že v současnosti jako úložiště funguje zhruba šedesát supertankerů a nižší stovky menších lodí. V březnu k těmto účelům sloužily tři desítky lodí a v únoru letošního roku jen deset. V příštích třech měsících by se počet mohl ztrojnásobit a dosáhnout až dvou stovek obřích tankerů. Současně skokově vzrostla i cena pronájmu těchto lodí. Nyní se vyšplhala oproti únoru na dvojnásobek − 350 tisíc dolarů denně a podle odborníků ještě poroste.

Poptávka po ropě klesala od lednového vypuknutí koronavirové pandemie v Číně a jejím následném šíření po světě. V březnu došlo k jednání zemí OPEC+, na kterém Saúdská Arábie navrhla snížení těžby o 1,5 milionu barelů denně. Tehdy to Rusko odmítlo, viceprezident státního koncernu Rosněfť říkal, že nehodlají uměle držet ceny, ze kterých profitují hlavně američtí těžaři břidlicové ropy.

Jenže to se velmi nelíbilo Saúdské Arábii, která výrazně navýšila těžbu a začala do Evropy prodávat za ceny, které se blížily 15 dolarům za barel. To ovšem vyděsilo Rusko, jehož rozpočet počítal s průměrnou cenou 43 dolarů za barel. Dubnová jednání za účasti amerického prezidenta Donalda Trumpa pak byla úspěšná a země se dohodly na omezení těžby téměř o pětinu světové produkce.

Odborníci z S&P Global Platts Analytics odhadují, že z nynějších šoků se celosvětový obchod s ropou bude vzpamatovávat celý letošní rok, nehledě na omezení těžby. "To přišlo příliš pozdě a je příliš nízké," píší ve své studii.