Výzkumníci budou zjišťovat, kolik lidí se už setkalo s nákazou. Prymula odhaduje jednotky procent

Začíná studie, která má napovědět, do jaké míry bude možné uvolnit vládní opatření proti šíření koronaviru. Zdravotníci s testováním začnou zítra a celkem plánují vyšetřit až 27 tisíc lidí z šesti měst, aby zjistili, kolik z nich nákazu prodělalo bez příznaků. V Česku je nyní téměř sedm tisíc potvrzených případů nákazy, skoro 400 pacientů leží v nemocnici, na 200 nemocných zemřelo.

Výsledky studie by podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) měly být známé na začátku května a vládě mají pomoct vylepšit odhady dalšího vývoje epidemie. "Je určitá skupina lidí, kteří nejsou ve statistikách pozitivních případů zachyceni, ale přitom si onemocněním již prošli. Sami o tom nevědí, protože neměli nebo nemají příznaky," vysvětlil Vojtěch.

Dodal, že čím vyšší bude podíl lidí, u nichž testy odhalí protilátky vznikající v reakci na virus, tím lepší zpráva to bude. Větší počet lidí s protilátkami znamená silnější kolektivní imunitu. Vysoká promořenost populace by také znamenala, že podíl těžkých případů není tak vysoký, aby ho zdravotnictví nedokázalo zvládnout.

Výzkumníci z Ústavu zdravotnických informací a statistiky vybrali šest měst s různou mírou výskytu nákazy. K méně postiženým patří Brno, do studie je zařazená i Praha a Olomouc. Zapojí se také Litovel a Uničov, které strávily 14 dní v karanténě, a Litoměřice, kde se nemoc rozšířila v domově seniorů.

Část lidí osloví Český statistický úřad a Akademie věd tak, aby struktura testovaných skupin odpovídala rozložení ve společnosti. Své pacienty vytipoval také Institut klinické a experimentální medicíny. Na studii se podílí i lékařské fakulty. Kdo má zájem se zapojit, může bez vyzvání přijít na jedno z určených odběrových míst.

Studie podobné té, která se tento týden rozběhne v Česku, probíhají i v jiných zemích. Výsledky zahraničních průzkumů promořenosti zatím mají velký rozptyl, od jednoho do 40 procent. Čeští vědci odhadují, že místní promořenost bude spíš nižší. "Podle mého názoru se budeme pohybovat v jednotkách procent," uvedl epidemiolog Roman Prymula.

Pokud se skutečně prokáže, že se s nákazou dosud setkalo jen minimum Čechů, nedá se očekávat brzké odvolání všech zákazů. "Určitě v takovém případě budeme muset velmi zvažovat plán rozvolňování a mnohem více se zaměřovat na dopady, které to bude mít," uvedl ministr Vojtěch. To, že by restrikce v této podobě vydržely roky, podle něj ale není reálné. Alespoň s částečným návratem k normálu by měla pomoct chytrá karanténa, která k vyhledávání nakažených využívá moderní technologie.

Vlastní modely porovnávající dopady vládních opatření v úterý představila skupina vědců z iniciativy Model antiCOVID-19 pro ČR. Odborníci uznávají, že zákazy zafungovaly. "Dlouhodobě ale nevystačíme s hrubými nástroji s celorepublikovou působností, které nadmíru dusí společenský a ekonomický život," vysvětluje jeden ze zakladatelů iniciativy, lékař Pavel Hroboň z Advanced Healthcare Management Institute. Podle něj může část opatření nahradit chytrá karanténa. "Samozřejmě za předpokladu dodržování základních opatření, jako je omezení akcí do 50 lidí, nošení roušek a časté mytí rukou," dodal.

Modely iniciativy ukazují, že při otevření škol by počet nakažených vyrostl maximálně na dvojnásobek.

Komentář Julie Hrstkové

Přichází roušková vzpoura?

22. 4. 2020 ▪ 2 min. čtení