VŠE o... firmách v ohrožení

O skutečnosti, že koronavirová epidemie zasáhne celou ekonomiku, snad nepochybuje nikdo. Jde o zásadní vnější faktor, který byl i pro podniky s vynikajícím řízením rizik zcela nepředvídatelný. Příspěvek na toto téma vychází ze závěrů Vědecké rady Centra insolvence a restrukturalizace Harryho Pollaka při VŠE.

V předchozích obdobích, kdy se ekonomika nacházela na vzestupu, se s úpadkovou situací potýkaly zejména podniky, které byly stiženy systémovou poruchou jejich fungování. Dnes čelíme situaci, kdy důsledky koronavirové epidemie dolehnou i na podniky, které dosud fungovaly bez větších problémů a žádné úpadkové charakteristiky nevykazovaly. Pro ochranu ekonomiky je tak třeba využít všech dostupných nástrojů, a to i těch, které zatím nemají pevné ukotvení v našem právním řádu.

V polovině roku 2017 byla do insolvenčního zákona implementována takzvaná mezera krytí (rozdíl mezi výší splatných závazků a výší disponibilních prostředků). Je to jediné čistě ekonomické kritérium vztahující se k platební neschopnosti, které má svou oporu v legislativě. Některé stávající parametry dané zejména vyhláškou ministerstva spravedlnosti však bude zřejmě potřeba podrobit časově omezené revizi. Podniky by tak mohly pomocí mezery krytí odvrátit svůj úpadek.

Dalším nástrojem pro překonání tíživé finanční situace podniku vzniklé v důsledku koronavirové krize by mohla být preventivní restrukturalizace ve smyslu evropské směrnice. Její implementace do národní právní úpravy však teprve probíhá a brzké legislativní ukotvení není na pořadu dne. Je zde však možnost na základě již platné evropské směrnice stanovit "přechodné standardy", na jejichž základě by mohla být realizována, byť v omezené míře.

Takové "přechodné standardy" by mohly uvést v život alespoň ty části evropské směrnice, které jsou již dnes v určité podobě obsaženy v naší právní úpravě. Jednou z takových "částí" je nepochybně moratorium podle insolvenčního zákona. Pomocí moratoria by mohly podniky, které se v důsledku koronavirové krize dostanou do finanční tísně, získat čas, kdy by v režimu ochrany před věřiteli připravily plán své další existence na trhu.

Dalším vhodným nástrojem, jejž by mohly podniky využít pro řešení svízelné ekonomické situace v důsledku koronavirové epidemie, je takzvaná předbalená reorganizace. Je to sice institut insolvenční, avšak pořád jde o dohodové řešení. Z hlediska psychologie se může jevit problematické, že jde o proces v rámci insolvenčního řízení, který může být pro řadu podnikatelů psychologicky nepříjemný, až nepřijatelný. Tento problém je však třeba překonat.

Je evidentní, že oběti budou na všech stranách. Minimalizace škod je však z dlouhodobého pohledu v zájmu všech ekonomických subjektů včetně věřitelů. Všechny zainteresované ekonomické subjekty by se ale měly účastnit na distribuci této oběti, tedy zasažené podniky, jejich věřitelé i stát.

Je jasné, že největší dopad bude mít koronavirová krize na malé a střední podniky. Ty je proto třeba podpořit například i tím, že budou mít k dispozici nástroje pro vyhodnocení své ekonomické situace v důsledku koronavirové krize, tedy nástroje, které budou prezentovat jejich ekonomickou kondici před touto krizí, její důsledek a výhled, kdy se jim podaří tuto krizi překonat.

Cíl je zřejmý. Zabránit maximálně zániku podniků v důsledku koronavirové krize se všemi dopady na ekonomiku.