Omezení pohybu a obchodu bylo nezákonné

Opatření, kterými ministerstvo zdravotnictví omezilo volný pohyb osob a prodej ve vybraných provozovnách, jsou nezákonná. Rozhodl o tom ve čtvrtek Městský soud v Praze, když vyhověl žalobě právníka a experta na zdravotnické právo Ondřeje Dostála. Podle senátu, vedeného soudcem Štěpánem Výborným, šlo o tak závažná rozhodnutí, že je mohla vydat pouze vláda, a ne ministerstvo. "Omezení základních práv musí být přijímáno právně určeným způsobem," konstatoval soudce.

Nařízení ale ponechal soud v platnosti, rozhodl o jejich zrušení až od pondělí 27. dubna. Dal tak vládě čas na to, aby řádně přijala nová rozhodnutí. "Soud si je vědom účelu, za kterým byla mimořádná opatření přijata. Proto je nezrušil k dnešnímu datu, aby dal vládě určitý prostor, aby doposud závadný právní stav napravila," vysvětlil Výborný. Vláda soudem zrušená opatření ministerstva zdravotnictví ještě ve čtvrtek večer schválila už jako krizová opatření vlády podle krizového zákona, informoval agenturu ČTK ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Vláda navíc podle něj v pátek požádá Poslaneckou sněmovnu o prodloužení nouzového stavu do 25. května. V současnosti stav nouze platí do čtvrtka 30. dubna. Soudní verdikt navíc dává zejména podnikatelům, kterým rozhodnutí omezila činnost, naději na získání odškodnění.

"Soud řešil formu, jakou byla opatření přijata, nikoliv jejich podstatu. Nyní jeho rozhodnutí analyzujeme. Budeme hledat takové řešení, abychom vyhověli soudu a současně zachovali opatření, která jsou z epidemiologického hlediska klíčová pro zamezení šíření epidemie," řekl ve čtvrtek HN ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Ministerstvo zdravotnictví podle něj proti čtvrtečnímu rozhodnutí soudu o zrušení čtyř opatření resortu podá kasační stížnost.

Vojtěch ve čtvrtek po jednání vlády také uvedl, že kabinet od pátku ruší zákaz volného pohybu osob. Epidemiologická situace v Česku podle něj umožňuje uvolnění restrikcí.

Bylo to chytračení

Žalob na vyhlášení nouzového stavu či na vydaná opatření omezující obyvatele i podnikatele leží na českých soudech tři desítky. Tento případ je první, kdy soud rozhodl.

Dostál podal žalobu poté, co vláda svá původně vyhlášená omezení podle krizového zákona zrušila a jejich vydávání delegovala na ministerstvo zdravotnictví. To vzápětí stejná opatření vydalo podle zákona o ochraně veřejného zdraví. "Bylo to právnické chytračení, zřejmě proto, aby se vláda vyvázala z placení škod," konstatoval Dostál.

Zatímco při omezení vydaném podle krizového zákona vládou je nárok na náhradu škody, v případě opatření pod hlavičkou zákona o ochraně veřejného zdraví už ne. A sama ministryně financí Alena Schillerová koncem března připustila, že to byl jeden z důvodů, proč pravomoc vydávat omezení přesunuli pod resort Adama Vojtěcha.

Právě tento přesun soudce Štěpán Výborný označil za nezákonný. Podle něj má český právní řád pravidla, jak postupovat v situacích, kdy jsou ohroženy základní podmínky existence státu či život a zdraví jeho obyvatel. A omezení základních práv musí být přijímáno právem předvídaným způsobem − v tomto případě rozhodnutím vlády podle krizového zákona, který je k tomu speciálně určen.

"Vláda si této své role při nouzovém stavu nejprve byla vědoma, neboť přijala krizová opatření obdobného obsahu ve formě, již předjímá ústavní zákon o bezpečnosti a krizový zákon," podotkl Výborný, který prý respektuje, že byl vládou vyhlášen nouzový stav, protože situace se vymykala normálu. Nehodnotil prý proto přiměřenost opatření, pouze jejich formu.

Dostál měl vůči rozhodnutím vlády i ministerstva i další výtky. Podle něj postupovaly špatně, když vydaná opatření řádně neodůvodnily. Právník napadl i chaos, s jakým podle něj vláda postupovala. "Šest týdnů poté, co Světová zdravotnická organizace 30. ledna vyhlásila stav globální nouze, neudělala nic. A pak následovalo šest týdnů ostrých restrikcí, které trvají dosud," konstatoval před soudem Dostál. Tyto výhrady již ale soud neřešil. Tím, že opatření zrušil celá jako nezákonná, bylo již podle Výborného zbytečné se zabývat jejich detaily.

A teď náhradu škody

Čtvrteční rozsudek bude mít vliv i na případné žaloby na náhradu škody, kterým se vláda chtěla vyhnout. "Protože soud řekl, že šlo o nezákonné rozhodnutí, byť je zrušeno až do budoucna, budou se moci lidé domáhat náhrady škody za nesprávný úřední postup," je přesvědčen právník a člen Legislativní rady vlády Petr Bezouška. Připustil ale, že to bude nejspíš zdlouhavé a lidé se budou muset soudit jednotlivě. A výši škody také prokázat.

"Očekáváme, že soud brzy rozhodne precedenční spor a podle něj se budou řídit další případy. Takový postup by byl vhodný pro justici i z důvodu jejího očekávaného zahlcení," uvedl Petr Kadlec z advokátní kanceláře Havel & Partners. "Úspěšnost případných žalob bude hodně záviset na tom, jestli se žalobcům podaří prokázat, že jim škoda vznikla skutečně v důsledku opatření státu. Bude se muset zkoumat, jestli lze říct, jaká škoda by vznikla v případě, že by stát opatření nevydal, ale zuřila by epidemie a obchod by byl poškozen v jejím důsledku. Pro soudy bude nesnadné to posuzovat," upozorňuje ústavní právník Jan Wintr.

Vicepremiér Karel Havlíček (za ANO) nadále kroky vlády hájí. "Myslím si, že si každý uvědomuje, že není jiné cesty, než kterou jsme šli," řekl s tím, že jsou připraveni se s podnikateli bavit o nákladech, ale nechtějí jim platit ušlý zisk.

S přispěním Kateřiny Frouzové.