Daniel AnýžS rozvrácenou ekonomikou padl nejsilnější argument Donalda Trumpa do listopadových prezidentských voleb. Než do Spojených států vtrhla nemoc covid-19, mělo se za to, že i mnozí Američané, kteří Trumpa nemusí, by ho s přimhouřenýma očima volili, protože jeho ekonomika šlapala. V důsledku ochranných opatření a zastavení celých průmyslových odvětví a služeb je ale v troskách. Čeká se v lepším případě recese, v horším deprese upomínající − co se například nezaměstnanosti týče − na velkou hospodářskou krizi 30. let minulého století.
Trump nyní ve snaze udržet si voličskou přízeň rozehrává čínskou kartu. Ukazuje na ty, kdo se s režimem, který koronavirus do světa vyslal, dříve neuměli vypořádat.
Místo dohod obchodní válka
Podle průzkumů se většina Američanů přiklání k názoru, že Trump na pandemii zareagoval pomalu a tím její dopady zhoršil. Což by pro současného prezidenta už vypadalo opravdu hodně špatně. Ale Trump nemusí mít vše prohrané. Jedna naděje tady pro něho je. Musí přesvědčit Američany, aby ve volbách potrestali toho, kdo za jejich současné strádaní ve skutečnosti může. A sice jeho pravděpodobného demokratického soupeře v souboji o Bílý dům, bývalého amerického viceprezidenta Joea Bidena.
66 procent
Američanů má na Čínu "negativní názor".
3 biliony
dolarů je objem peněz, které Kongres a Bílý dům dosud uvolnily na sanaci ekonomických dopadů pandemie v USA.
71 procent
je podíl obyvatel USA, podle nichž nelze čínskému prezidentovi Si Ťin-pchingovi vůbec důvěřovat.
Zní to jako šílená konstrukce? I na Trumpa příliš divoká? Ale není. Jak před uplynulým víkendem napsal respektovaný americký politolog a historik Walter Russell Mead v deníku Wall Street Journal: "Je stále jasnější, že Trumpova nejpravděpodobnější cesta ke znovuzvolení vede přes Peking. Udělat z voleb referendum o Číně je asi jediná Trumpova šance."
V takovém "referendu" by Američané podle profesora Meada měli odpovědět na otázku, zda chtějí, aby zahraniční politiku vůči Číně nadále určoval republikán Trump, nebo demokrat Biden. Trump sice čínského prezidenta Si Ťin-pchinga občas pochválí, ale v základu zaujal vůči Pekingu od samotného nástupu do Bílého domu zcela jiný přístup než předtím několik předchozích amerických administrativ, včetně té Baracka Obamy, na níž měl Biden jako viceprezident svůj podíl.
Vedle přístupu k veškerému on-line obsahu HN můžete mít:
- Mobilní aplikaci HN
- Web bez reklam
- Odemykání obsahu pro přátele
- On-line archiv od roku 1995
- a mnoho dalšího...
Nákup jednoho článku
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.Zadejte e-mailovou adresu
Zadejte e-mailovou adresu. Zadaná e-mailová adresa je ve špatném formátu.
Máte již účet? Přihlaste se.
Na e-mailovou adresu vám pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste si článek mohli po přihlášení kdykoliv přečíst.
Přihlaste se
Zdá se, že už se známe
Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet. Přihlaste se.
Jste přihlášen jako
Na e-mailovou adresu vám pošleme potvrzení o platbě.
Sedmička HN
Život jsou povinnosti i radosti. A proto tu je newsletter Sedmička - každé ráno v sedm vám přinese sedm tipů na podnětné a zajímavé čtení z domova i ze světa. A k tomu pár nápadů, čím se zabavit nebo čím potrápit mozkové závity.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.
Přihlásit se k odběru
