S rozvrácenou ekonomikou padl nejsilnější argument Donalda Trumpa do listopadových prezidentských voleb. Než do Spojených států vtrhla nemoc covid-19, mělo se za to, že i mnozí Američané, kteří Trumpa nemusí, by ho s přimhouřenýma očima volili, protože jeho ekonomika šlapala. V důsledku ochranných opatření a zastavení celých průmyslových odvětví a služeb je ale v troskách. Čeká se v lepším případě recese, v horším deprese upomínající − co se například nezaměstnanosti týče − na velkou hospodářskou krizi 30. let minulého století.

Trump nyní ve snaze udržet si voličskou přízeň rozehrává čínskou kartu. Ukazuje na ty, kdo se s režimem, který koronavirus do světa vyslal, dříve neuměli vypořádat.

Místo dohod obchodní válka

Podle průzkumů se většina Američanů přiklání k názoru, že Trump na pandemii zareagoval pomalu a tím její dopady zhoršil. Což by pro současného prezidenta už vypadalo opravdu hodně špatně. Ale Trump nemusí mít vše prohrané. Jedna naděje tady pro něho je. Musí přesvědčit Američany, aby ve volbách potrestali toho, kdo za jejich současné strádaní ve skutečnosti může. A sice jeho pravděpodobného demokratického soupeře v souboji o Bílý dům, bývalého amerického viceprezidenta Joea Bidena.

66 procent

Američanů má na Čínu "negativní názor".

3 biliony

dolarů je objem peněz, které Kongres a Bílý dům dosud uvolnily na sanaci ekonomických dopadů pandemie v USA.

71 procent

je podíl obyvatel USA, podle nichž nelze čínskému prezidentovi Si Ťin-pchingovi vůbec důvěřovat.

Zní to jako šílená konstrukce? I na Trumpa příliš divoká? Ale není. Jak před uplynulým víkendem napsal respektovaný americký politolog a historik Walter Russell Mead v deníku Wall Street Journal: "Je stále jasnější, že Trumpova nejpravděpodobnější cesta ke znovuzvolení vede přes Peking. Udělat z voleb referendum o Číně je asi jediná Trumpova šance."

V takovém "referendu" by Američané podle profesora Meada měli odpovědět na otázku, zda chtějí, aby zahraniční politiku vůči Číně nadále určoval republikán Trump, nebo demokrat Biden. Trump sice čínského prezidenta Si Ťin-pchinga občas pochválí, ale v základu zaujal vůči Pekingu od samotného nástupu do Bílého domu zcela jiný přístup než předtím několik předchozích amerických administrativ, včetně té Baracka Obamy, na níž měl Biden jako viceprezident svůj podíl.

Chcete číst dál?

Ještě na vás čeká 80 % článku. S předplatným HN můžete začít číst bez omezení a získáte plno dalších výhod!

Předplaťte si HN od 159 Kč za měsíc

Máte již předplatné? Přihlaste se.

Nebo si kupte jen tento článek za 19 Kč.

Nákup jednoho článku

Vyberte si způsob platby

Platba kartou
 Rychlá online platba

Zpracování osobních údajů a obchodní sdělení

Pokračováním v nákupu beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

KOUPIT ČLÁNEK
Čekejte Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Pozor Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.

Zadejte e-mailovou adresu

Na e-mailovou adresu vám pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste si článek mohli po přihlášení kdykoliv přečíst.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet. Přihlaste se.

Jste přihlášen jako

Na e-mailovou adresu vám pošleme potvrzení o platbě.