Češi naskočili do závodu o vakcínu na covid-19. Šéfka výzkumu z ANO tomu věří, vakcinolog nevidí naději na úspěch

Celý svět stojí o vakcínu, která by zajistila ochranu před novým koronavirem. Desítky zemí, včetně Česka, se spojily a na dárcovské konferenci v Bruselu slíbily peníze nutné na její vývoj. Stranou ale zůstali Američané − prezident Donald Trump se do mezinárodní spolupráce odmítl zapojit. Česko vedle společných snah s ostatními státy ale také věří, že zvládne vakcínu vyvinout samo.

Na očkovací látce začaly pracovat Státní zdravotní ústav, Institut klinické a experimentální medicíny a Ústav hematologie a krevní transfuze. Výzkum je v první, laboratorní fázi, následovat budou dvě další. Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) je potřeba, aby Česko bylo připraveno, protože mohou přijít další vlny nákazy. Ve světě v souvislosti s nemocí covid-19, kterou virus způsobuje, dosud zemřelo téměř 250 tisíc lidí.

Státní zdravotní ústav nový typ koronaviru už dva měsíce zkoumá a podle ředitele Pavla Březovského shromáždil dostatek informací pro vývoj vakcíny. Hematologický ústav a IKEM by měly ověřit účinnost a bezpečnost látky, která se bude nejprve testovat na hlodavcích. Vědci se rozhodli pro vakcínu z usmrceného viru. Tato forma se využívá například proti dětské obrně nebo vzteklině.

Vojtěchův úřad přislíbil podíl na nákladech vývoje, který by měl trvat měsíce a stát nižší desítky milionů korun. Pokud by čeští vědci uspěli a dostali se do fáze, kdy by bylo možné vakcínu začít vyrábět ve velkém, byly by potřeba další peníze. Produkci obvykle v této fázi přebírají farmaceutické firmy.

Na očkování proti koronaviru už pracují vědecké týmy v Evropě, Spojených státech i v Asii. Zřejmě nejdál je podle dostupných údajů americká firma Moderna. Až se někomu vývoj vakcíny podaří, zájem o ni bude podle Vojtěcha obrovský. "Obávám se, že výrobní kapacity nebudou dostatečné, aby uspokojily poptávku prakticky celého světa," vysvětlil, proč nechce čekat na zahraniční úspěch. "Představa, že by potom někdo měl jako prioritu jinou zemi, je velmi naivní," dodala přednostka pracoviště preventivní kardiologie IKEM a poslankyně za ANO Věra Adámková, která vede společný výzkumný tým. Český klub skeptiků Sisyfos jí v roce 2018 udělil Bludný balvan poté, co o sobě uvedla, že je certifikovanou homeopatkou.

Postup ministerstva a tří jeho podřízených organizací překvapil předního českého vakcinologa Jiřího Berana. "Myslím, že pokud chtějí vakcínu sami vyvíjet, nemá to větší naději na úspěch," řekl v rozhovoru pro HN. Za smysluplné by považoval, kdyby Češi prováděli klinická hodnocení projektů ze zahraničí. Podle Adámkové ale Češi mají na co navázat, protože se tu vakcíny dříve vyvíjely.

Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. Celé díly poslouchejte na

HeroHero Gazetisto Forendors

Spojit síly napříč světem je cílem bruselské dárcovské konference, kde se státy zatím zavázaly poskytnout na vývoj vakcíny či zajištění dostatku testů na koronavirus 7,4 miliardy eur, tedy asi 200 miliard korun. Česko slíbilo 750 tisíc eur, což je přes 20 milionů korun. Stejnou částku dává také každá ze zbývajících zemí visegrádské čtyřky, tedy Slovensko, Polsko a Maďarsko. Společný příspěvek v celkové výši tří milionů eur na konferenci prezentoval premiér Andrej Babiš (ANO), protože Česko teď V4 předsedá. "Boj proti covid-19 ještě zdaleka neskončil, potřebujeme jak lék, tak účinnou vakcínu," prohlásil ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD).

On-line konferenci zorganizovala Evropská komise spolu se skupinou G20, která sdružuje největší světové ekonomiky. Účast ale odmítly Spojené státy. Prezident Trump prohlásil, že jeho cílem je, aby Američané získali vakcínu jako první. Podle něj je to možné ještě letos, i když vědci tvrdí, že nasazení účinného očkování bude trvat nejméně 12 až 18 měsíců.

Na rozdíl od Trumpovy vlády se dárcovské konference zúčastnila řada amerických nevládních organizací, například Nadace Billa a Melindy Gatesových, která je největší soukromou charitou na světě. Řada států i humanitární organizace varují, že pokud by část planety neměla k vakcíně přístup, doplatily by na to i ty země, které by si ji sehnaly. Nejde jen o zdravotní dopady, ale i o to, že by nejspíš musely čelit výrazně zvýšené migraci.

Vývoj vakcíny a její rozšíření po světě patrně bude stát desítky miliard dolarů. Organizátoři konference přiznávají, že bude třeba mnohem více peněz, než kolik se jim nyní podařilo vybrat. Zatím také není jasné, podle jakých kritérií se budou přislíbené prostředky rozdělovat.

S přispěním Viktora Votruby.