Do Česka dorazila únava z katastrofy

Všechno jde rychleji, než se čekalo. Ještě před měsícem epidemiolog Roman Prymula říkal, že hranice budou zavřené až dva roky, a nyní se otevírají všude v Evropě, Česko nevyjímaje. Říkalo se také, že na letní dovolenou v zahraničí máme zapomenout, a dnes už jsou naši první turisté v Chorvatsku. I obchody, restaurace a hotely se otevírají dřív, než se čekalo. Lidé houfně odhazují roušky, bez kterých ještě před čtrnácti dny nedali ani ránu a o kterých nás epidemiologové ujišťovali, že je možná už ani nikdy neodložíme. Co je za tím? Je to jen zázračné zlepšení epidemiologické situace? Troufnu si říci, že nikoliv. Například v pondělí v Česku přibylo 111 nakažených, což je nejvíc od poloviny dubna. Za rychlejším uvolňováním je hlavně měnící se atmosféra ve společnosti, což přiznává i vláda. Jádro všeho je v tom, že po necelých třech měsících nejen v Česku nastal jev, který se dá nazvat únava z katastrofy.