Rozhodnutí potlačit podporu solárů mají solárníci za diskriminační. Havlíček argumentuje, že stát dříve podporu neukočíroval

V novele zákona o podporovaných zdrojích využila vláda horní hranici podpory u všech z nich až na fotovoltaiku, která má mít podporu nejnižší.

V dubnu vláda projednala novelu zákona o podporovaných zdrojích, která zavádí některé nové druhy podpory pro výrobny energií z obnovitelných zdrojů. Vzbudilo to značný ohlas − a od dotčených podnikatelů také hlasitý nesouhlas. Novela ale půjde ještě do parlamentu, kde nemusí projít. To by však ohrozilo její účinnost, která má termín 1. ledna 2021. Docela to tedy spěchá a výsledek napjatě očekává především Energetický regulační úřad (ERÚ), který má v závěru roku vydat cenová rozhodnutí.

Dva roky zpoždění

U podporovaných zdrojů jde o hodně zpožděnou novelu, která měla původně, podle legislativního plánu vlády k roku 2018, tvořit balíček s novelou energetického zákona. Balíček byl zase rozbalen a do legislativního procesu šly zákony každý zvlášť. Podpora podporovaných zdrojů bude vycházet z výpočtů Evropské komise. Ta stanovila rozpětí podpory s dolní a horní hranicí, přičemž členské státy si mohou výši podpory stanovit samy, ale jen v uvedených mantinelech.

Ve vládou schválené novele zákona chybějí některá ustanovení, s nimiž se původně počítalo. Například pravidla pro záruky původu na biometan nebo podpora komunitní energetiky. Také tato ustanovení vycházejí z evropské směrnice o podporovaných zdrojích RED II, kterou máme transponovat do naší legislativy už příští rok v červnu. Takže to bude také hodně spěchat.

Co novela přináší?

Například kontrolu takzvané překompenzace, která se ve vládou schváleném návrhu objevuje poprvé. Jedná se o slučitelnost podpory energie z obnovitelných zdrojů a dalších podporovaných zdrojů energie s vnitřním trhem EU. Energetický regulační úřad (ERÚ) má v této oblasti plnit nové úlohy, protože cenotvorba bude reflektovat výsledky kontrol překompenzace. Úpravou by tak musela projít nejen budoucí cenová rozhodnutí, ale i související podzákonné předpisy. "ERÚ momentálně analyzuje dopady, které by mohl návrh novely úřadu přinést. Záměrně přitom používáme podmiňovací způsob. Uvědomme si, že jde teprve o návrh, a to velmi čerstvý a v mnoha bodech dříve nediskutovaný," vysvětluje Michal Kebort, tiskový mluvčí ERÚ.

Podle novely zákona se bude ziskovost podporovaných elektráren posuzovat prostřednictvím takzvaného vnitřního výnosového procenta. Ukazatel IRR (Internal Rate of Return) uvádí, jak ekonomicky efektivní či výnosná daná investice je. Údaj se vyjadřuje v procentech, a čím je procento vyšší, tím je investice výnosnější. Termín "vnitřní" pak znamená, že z výpočtu jsou vyloučeny vnější faktory − například inflace, náklady kapitálu, podnikatelské riziko aj.

Dorovnávání rozdílu mezi tržní a výkupní cenou bude stát provádět ve formě zelených bonusů, jejichž výši bude určovat pro každý kalendářní rok ERÚ. Dojde také na dávno avizované aukce. V novele je zakotveno pravidlo soutěžení podpory pro zdroje středního a většího rozsahu ve speciálních aukcích podle nových pravidel RED II. Takovou aukci už vyhlásilo Slovensko, kvůli koronaviru ji však zatím odložilo. Na aukce bude mít významný vliv vláda, protože bude vydávat nařízení, kterým stanoví například druhy podporovaných zdrojů, typ zařízení a výkon. Nebo také to, zda se bude aukce konat na podporu nových či modernizovaných výroben, uvedených do provozu již před lednem 2021.

Fotovoltaika na spodní hranici podpory

Podle rozpětí stanoveného Evropskou komisí je podpora pro fotovoltaické elektrárny stanovena v intervalu od 6,3 do 8,4 procenta. V tomto rozpětí se tedy může v jednotlivých členských státech pohybovat vnitřní výnosové procento (IRR). Česká vláda ovšem schválila ziskovost solárních elektráren na spodní hranici povoleného rozpětí, navíc v původním návrhu MPO byla sazba vyšší. Ke změně došlo až při projednávání ve vládě. To rozhořčilo řadu podnikatelů ve fotovoltaice, kteří se domnívají, že k tomu žádné reálné důvody nebyly a že jde o ryze politické rozhodnutí. Podle majitelů elektráren je výnos ve výši jen 6,3 procenta likvidační.

Vládní novela by podle Solární asociace zřejmě nejvíce poškodila fotovoltaické elektrárny postavené v letech 2009 a 2010. Jejich výstavba proběhla za podmínek garantovaných zákonem z roku 2005 a významně přispěla k naplnění závazku dosáhnout osmiprocentního podílu obnovitelných zdrojů energie na hrubé spotřebě elektřiny do roku 2010. Stát soukromým investorům, kterými byli podnikatelé i domácnosti, tehdy jasně garantoval dobu návratnosti vložených prostředků formou pevně stanovených výkupních cen po dobu 20 let. Parametr vnitřního výnosového procenta (IRR), který je dnes uváděn jako ukazatel oprávněné výše podpory, přitom nebyl zákonem vůbec stanoven. Stanovena byla pouze výše a doba podpory.

Solární asociace kritizuje zejména fakt, že u všech ostatních obnovitelných zdrojů vláda schválila maximální povolenou úroveň podpory. Jak řekl předseda představenstva Solární asociace Jan Krčmář, vláda neprojednávala novelu transparentně a zařadila tento bod bez předchozího oznámení. Snížení výnosového procenta pro solární elektrárny tak ani neprošlo meziresortním připomínkovým řízením, ani nebylo posouzeno v Legislativní radě vlády.

Rozhodnutí vlády, že ziskovost solárních elektráren bude na spodní hranici povoleného rozpětí, vzbudila u řady podnikatelů ve fotovoltaice rozhořčení.

Ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček oponuje, že důvodem pro nižší sazbu podpory jsou fakta spojená s podílem podpory jednotlivých obnovitelných zdrojů a jejich podílem na celkové výrobě elektřiny. Dosavadní výše podpory je podle něj příliš velká. Připomněl události z let 2009 až 2010, kdy se podpora solárních elektráren zcela vymkla realitě a celkově nás to bude stát 500 miliard korun. "Byl to jeden z největších tunelů v České republice. V jednu chvíli se až zdesetinásobily výkupní ceny."

Instalovaný výkon solárních elektráren se tehdy zvýšil za rok více než čtyřnásobně, a to z 465 MW ke konci roku 2009 na 1959 MW v roce 2010. Stát proto ještě v tomtéž roce zavedl solární daň ze zisku ve výši 26 procent, aby investice do fotovoltaiky zklidnil.

"Budeme podporovat nově instalované obnovitelné zdroje energie včetně fotovoltaiky na horní hranici podpory, ale musí to být za férových podmínek," uvedl ministr na tiskové konferenci. Změna podpory pro OZE ročně uspoří mezi sedmi a 10 miliardami korun. Ročně stát vyplatí přes 40 miliard, zatímco předloni to bylo 46,1 miliardy. Úspora by podle Havlíčka měla činit až třetinu nynější podpory pro soláry.

Podpora pro fotovoltaické elektrárny ročně činí 29,2 miliardy korun, kdy na celkové výrobě elektřiny se podílejí ze dvou procent. Ministr Havlíček to srovnal s výrobou elektřiny z biomasy, kterou stát ročně podporuje čtyřmi miliardami korun, ale na výrobě elektřiny se podílí ze 4,6 procenta.

U dalších obnovitelných zdrojů stanovila vláda v rámci novely zákona o podporovaných zdrojích energie (POZE) IRR na maximální možnou výši a návrh MPO nijak neupravovala. U vodních, větrných a geotermálních elektráren to bude sedm procent, pro výrobu elektřiny z biomasy 9,5 procenta a u bioplynu 10,6 procenta.

U všech obnovitelných zdrojů bude vláda podporu vyplácet formou zeleného bonusu, kdy bude stát dorovnávat rozdíl mezi tržní a výkupní cenou elektřiny.

"Stát nám nyní říká, že pokud někdo investoval peníze do solárních elektráren a stejnou sumu do bioplynek, tak z těch bioplynek smí vydělat víc. To je nejen podle nás naprosto diskriminační," uvedl Krčmář. U bioplynu bylo na základě údajů Evropské komise výnosové procento stanoveno nejvýše ze všech OZE.

Článek byl publikován v komerčním magazínu Hospodářských novin Energie.