Pesticid: nepřítel vody. Čtyři Češi ze sta pijí vodu, která nesplňuje normy

V lese mezi duby a borovicemi, na okraji vsi Dvorce u Lysé nad Labem, působí trochu nepatřičně. Červeně natřený kovový válec výšky dospělého člověka vypadá tak trochu jako rekvizita z vědecko-fantastického filmu. Skutečnost je všednější.

Patnáct metrů hluboký pozorovací vrt Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) je jedním téměř ze sedmi stovek, prostřednictvím nichž experti ústavu sledují znečištění podzemních vod v zemi.

Z objektu ve Dvorcích dobré zprávy nepřicházejí. Přestože okolní krajina s poli a záhony zeleniny, sevřenými mezi Labe a Jizeru, vypadá malebně, voda ve vrtu je znečištěná koktejlem nejrůznějších pesticidů. Tedy chemikálií používaných na ochranu plodin před nejrůznějšími živočišnými či rostlinnými škůdci a plísněmi. Látky, které vylepšují úrodu, se spolu s dešťovou vodou postupně dostávají i do podzemních vod. Přesně to se stalo i ve Dvorcích. "Znečištění asi nepochází jen z blízkého pole s bramborami, ale z větší vzdálenosti, pohyb vody je tady velký," říká vedoucí odboru jakosti vody ČHMÚ Vít Kodeš.

Laboratoře ve vodě z vrtu skutečně odhalily jak pesticidy používané na brambory, tak i chemikálie, kterými zemědělci ošetřují cukrovou řepu, řepku či kukuřici. Ty se přitom nyní v blízkém okolí nepěstují. Nalezené látky jsou většinou takzvané metabolity pesticidů, tedy produkty jejich rozpadu. "V podzemní vodě vydrží dlouho. Nejspíš se do ní dostaly před řadou let. Deset z nich je v koncentracích, které přesahují povolené množství, a jeden, metolachlor, dokonce šedesátinásobně," dodává expert.

Kdyby byl vrt ve Dvorcích ojedinělý, nebo třeba i nejhorší v zemi, nebylo by tak zle. Jenže podle Kodeše je pro Česko zdejší nález typický. Zejména pro mělké podzemní zdroje v místě, kde je hodně polí. "Odpovídá zemědělské krajině. V průběhu posledních deseti let se tady velikost znečištění nemění, rozšiřuje se jen počet pesticidů, které zjistíme. Ale to je kvůli zdokonalování analytických metod," říká odborník.

Kodeš zná i horší případy.

Rekordmanem ve znečištění mezi mělkými vrty je objekt ve Skaličce severně od Hradce Králové, kde v laboratoři zjistili 29 pesticidů a jejich metabolitů. Celková koncentrace přesahovala limit skoro šedesátkrát.

Lépe jsou na tom hluboké zdroje podzemní vody. Tedy ty dosahující až do prvohorních, druhohorních a na Moravě i třetihorních vrstev hornin schopných vázat vodu. Pesticidy však už pronikly i sem. Například do vrtu v Libotově u Dvora Králové nad Labem, který dosahuje až ke dnu české křídové pánve.

"Tady bylo nalezeno osm pesticidů a jejich metabolitů, suma jejich koncentrace byla devětkrát přes normu," říká Kodeš.

Celková statistika expertů z ČHMÚ není pro české podzemní vody, jichž navíc kvůli několikaletému suchu ubývá, vůbec povzbudivá. Z hodnocení všech skoro sedmi stovek objektů za rok 2019 podle Kodeše vyplývá, že pesticidy se vyskytují ve více než polovině sond do podzemních vod. A ve čtyřech z deseti vrtů jich bylo víc, než připouští norma. Dusičnany a amonné ionty překročily limity ve více než deseti procentech objektů.

Ještě vážnější varování přichází z vrtů, odkud se pitná voda běžně odebírá. Mezi sedmi sty pozorovacími je jich padesát. Více, než připouští norma pro podzemní vody, je pesticidy znečištěna skoro polovina − 48 procent. Ústav přitom vybral jen ty nejdůležitější, tedy zdroje velkého množství vody.

"V jednom z vodárensky využívaných zdrojů jsme v roce 2019 zjistili sumu koncentrací pesticidních látek blížící se třem mikrogramům na litr, což je šestinásobné překročení normy," konkretizuje Kodeš.

Pesticidy se v podzemní vodě neobjevily až nyní nebo v posledních letech. Vydatně se používaly za minulého režimu, dokonce již od padesátých let. "Před deseti lety jsme jich dokázali stanovit dvacet, dnes jich umíme v laboratořích najít tři stovky. Spíš tedy teprve nyní zjišťujeme, co už ve vodě dávno máme," míní Pavel Král, specialista technolog firmy Královéhradecká provozní, která zásobuje vodou okres Hradec Králové.