Zájem o hybridní model datových center roste

Podnikové aplikace a data se v průběhu času různě přelévají mezi vlastními servery, externími datovými centry a cloudovými službami. Stále více firem vy­užívá různé kombinace těchto možností.

Provoz nezbytných podnikových aplikací a ukládání dat lze řešit v zásadě třemi různými způsoby. Firma si může pořídit veškeré potřebné hardwarové a softwarové vybavení a provozovat jej vlastními silami, pronajmout si prostor či potřebné kapacity v datovém centru, nebo provozovat svoje aplikace a ukládat data v cloudu u některého z globálních poskytovatelů, jako jsou Amazon se službou AWS nebo Microsoft a jeho Azure. Každá z možností má svoje přednosti i nevýhody, a také proto firmy často vy­užívají jejich kombinaci, jak potvrzuje Jiří Jinger, produktový a bezpečnostní manažer společnosti Sprinx Systems: "Hybridní datové centrum je moderní alternativou k vlastnímu datovému centru. Klasickým modelem hybridního prostředí bývá provoz podnikových aplikací a systémů ve vlastním datovém centru a zálohování do komerčního datacentra, což umožňuje obnovení provozu v komerčním datacentru v případě havárie."

Modelů hybridního datacentra ale může být více. Častý je například provoz kriticky důležitých služeb (nebo jejich části) v komerčním datacentru a umístění méně významných ve firemním datacentru. Oblíbenost hybridních modelů využívání služeb datových center potvrzuje Vojtěch Vojík, obchodní ředitel společnosti DataSpring: "Zákazníci ve velké míře vyhledávají hybridní scénáře, tedy kombinace lokálního poskytovatele či vlastních datových center a nadnárodních poskytovatelů. Důvodem pro využití lokálních datových center bývají často parametry datového připojení, například latence, či lokání dostupnost a možnost připojení vlastního hardwaru."

Datové centrum je dlouhodobá investice a většina firem svůj kapitál raději investuje do rozvoje podnikání než do budování a údržby datového centra a IT expertů, kteří se o něj starají. "Pro firmy je mnohem jednodušší a flexibilnější vybrat si solidního poskytovatele a nakoupit si od něj jako službu jen to, co opravdu potřebují. Existují sice výrobci, kteří dokážou postavit kvalitní datové centrum pro zákazníka na míru v jeho prostorách, ale setkáváme se i s tím, že zákazníci při kalkulacích návratnosti investice počítají, že jim nakoupené technologie vydrží déle, než je naše praktická zkušenost," říká Bohumil Vohanka, produktový manažer společnosti T-Mobile.

Firmy také v současné době využívají více komerčních datových center, protože jim nabízí možnosti, které v rámci vlastní serverovny nemají. "Jde například o zajištění dostupnosti napájení, georedundanci přes více datových center, prostředí pro provoz technologií nebo zálohovanou konektivitu přes páteřní sítě," vysvětluje Zdeněk Klímek, vedoucí ICT produktového a inovačního týmu ve společnosti O2.

Důležitá je bezpečnost a konektivita

Hlavní požadavky zákazníků se dlouhodobě nemění. Jde především o fyzické zabezpečení, kvalitní konektivitu a zajištění energie i v případě výpadku elektrické sítě. Dále je to flexibilita při splnění speciál­ních přání zákazníků a také úroveň personálu, který se o provoz datových center stará. "Požadavky zákazníků se liší i podle segmentu a jejich velikosti. Například zákazníci z finančního sektoru mají velice striktní požadavky na kvalitu poskytovaných služeb vyplývající z různých standardů, proti kterým jsou auditováni, a to samé platí i pro bezpečnost. Proto jsou důležité i ISO certifikace provozovatele a úrovně certifikací technologií datových center," vysvětluje Vojtěch Vojík, ze společnosti DataSpring.

Certifikace datových center ve stupních Tier I až IV zjednodušeně řečeno označují maximální dobu možného výpadku služeb. Například datová centra s certifikací Tier III, která najdeme i u nás, musí dosahovat dostupnosti 99,98 %, což představuje nejvýše 1,6 hodiny přerušení provozu za rok. "Zákazníci obvykle řeší dostupnost, cenu, výkon a bezpečnost. V tomto pořadí − byť by si všichni bezpečnostní experti přáli, aby tomu bylo naopak," popisuje preference firem při výběru datacentra Martin Žídek, technický ředitel společnosti Master Internet.

Stále intenzivnější využívání výpočetního výkonu se projevuje i požadavkem na vyšší příkon elektrické energie, výkonnější chlazení nebo silnější konektivitu datového centra. "V čem se jednotliví poskytovatelé liší, je energetická účinnost. Efektivnější hospodaření s energií se ve výsledku projeví na faktuře zákazníka. Za tyto rozdílové schopnosti jsou pak nároční zákazníci ochotni připlatit," dodává Bohumil Vohanka z T-Mobilu. Jedním ze současných trendů je přitom i takzvané zahušťování příkonu. To znamená, že zákazník bude potřebovat menší plochu, ale vyšší příkon elektřiny a zároveň účinnější chlazení, protože servery jsou stále výkonnější. "V poslední době se využívají takzvané high density racky. Zvyšuje se tedy výkon a odběr hostovaného hardwaru a odběr na standardní rack dosahuje i více než 10 kW. To s sebou přináší i vyšší nároky na napájení a chlazení datových sálů," potvrzuje Zdeněk Klímek z O2.

Aplikace v kontejnerech

Stále více zákazníků se také zajímá o platformní služby pro kontejnerizaci, tedy provoz izolovaných kontejnerů s aplikacemi, které mohou čerpat sdílené zdroje. Mezi hlavní výhody kontejnerizace, která je svým způsobem dalším evolučním stupněm vir­tualizace, patří například vyšší stupeň bezpečnosti díky izolaci kontejnerů a také vysoká efektivita nasazování a aktualizace aplikací. "Využívání kontejnerových aplikací, jako je například technologie Kubernetes, je na vzestupu. S tím souvisí i adopce cloudových řešení a využívání cloudových služeb v rámci hybridní infrastruktury, kdy je část provozu zajišťována v rámci vlastního datacentra a část využívá služeb cloudu. Vidíme zde velký potenciál pro budoucí rozvoj řešení, která zákazníkům nabídnou komplexní nástroj pro správu dat hybridního prostředí," vysvětluje Martin Beran, systémový inženýr společnosti Veeam Software.

Kromě kontejnerizace jsou datová centra svou bezpečností, konektivitou a vysokou spolehlivostí vhodná také pro účely nasazení moderních technologií z oblasti internetu věcí, analýzy velkých dat, umělé inteligence a strojového učení, stejně jako vir­tuální reality. "Víme, že řada našich zákazníků zpracovává big data za pomoci umělé ­inteligence. Jelikož jsme členem IQRF Alliance, pro kterou jsme vyvinuli mobilní aplikaci pro otestování pilotních projektů, máme zákazníky i z oblasti IoT. Pokud jde o oblast virtuální reality, zde evidujeme maximálně jednotky případů," uvádí k využívání těchto technologií Martin Žídek, ze společnosti Master Internet.

Lokální datacentrum, nebo globální cloud

Na lokální provozovatele datových center mají stále větší vliv globální poskytovatelé cloudových služeb. Nicméně vždy je potřeba vybírat služby na základě skutečných potřeb konkrétní firmy. "Nadnárodním poskytovatelům se daří marketingově přesvědčit firmy, že využití jejich globálních datových center znamená stejně rychlý provoz aplikace po celém světe. Je ale potřeba si uvědomit, že je nutné si služby i takovým způsobem nakonfigurovat," vysvětluje Jiří Jinger ze Sprinx Systems. Globální poskytovatelé mají svá lokální datacentra, která jsou mezi sebou sofistikovaně propojena, čímž zvyšují dostupnost svých služeb a snižují jejich latenci. V konkurenčním boji ale mají i lokální, nezávislí poskytovatelé služeb datových center své výhody.

"Velcí hráči na poli cloudových služeb, jako jsou Amazon a Microsoft, nepochybně definují trendy. Od aplikací provozovaných formou služby přes kapacitu na vyžádání až po ,nekonečné' objemy objektových úložišť. Lokální poskytovatelé mají na druhou stranu výhodu v tom, že hrají na místním hřišti − zákazníci je znají osobně a jejich datacentra jsou v zemích, které obsluhují, nebo dokonce v lokálních mikroregionech," doplňuje Martin Beran z Veeam Software. Volba lokálního nebo globálního poskytovatele služeb je vždy otázkou konkrétního projektu − firmy se rozhodují podle technologických nároků, rozpočtu a požadavků na technickou podporu. Na trhu je ale prostor a poptávka po službách obou typů poskytovatelů − lokální hráči typicky cílí na odlišné segmenty trhu než globální poskytovatelé.

Článek byl publikován v komerční příloze Hospodářských novin ICT revue.