Kryoelektronový mikroskop je unikátní přístroj, který umí zmrazit buňky uprostřed pohybu. Dovolí tak vědcům zkoumat jejich strukturu do posledního detailu. Tato technologie, za niž její objevitelé získali v roce 2017 Nobelovu cenu za chemii, byla v Česku doposud dostupná jen v brněnském výzkumném centru CEITEC. Teď přibude další, pod zemí u Flemingova náměstí v pražských Dejvicích. Tamní Ústav organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB) si laboratoře s tímto na zvuky i pohyb extrémně citlivým zařízením vybuduje pod svým − za více než dvě miliardy přestavěným − komplexem. Ale zatímco v Brně výstavbu financovali pomocí stamilionů z fondů EU, v Praze si ho vědci postaví z vlastních peněz.
ÚOCHB je dlouhodobě zdaleka nejbohatší vědecký ústav v Česku (vede si dobře i v mezinárodním srovnání) a financování takového projektu si tedy může dovolit. Každoročně mu na účty plynou poplatky z licenčních smluv na patenty profesora Antonína Holého a jeho spolupracovníků. Posílá je především americká farmaceutická firma Gilead Sciences. A dařilo se i loni − čistý zisk ústavu byl 1,155 miliardy korun, v roce 2018 to bylo "jen" 780 milionů. Obrat loni činil přes dvě miliardy a na daních ústav zaplatil bezmála 300 milionů korun. Vyplývá to z výroční zprávy za rok 2019.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
