Pivo už nestačí, lidé chtějí zážitek. Je to i cesta z krize

Covidová pandemie stála český pivní trh, tedy hospody, restaurace a pivovary, téměř pět miliard korun. Podle studie Centra ekonomických a tržních analýz tuzemský byznys s pivem v koronakrizi klesl od března do května o 4,7 miliardy, přičemž nejvíc tratily hospody. Škody za nevytočené pivo u nich dosáhly 4,2 miliardy, pivovary a jejich dodavatelé ztratili skoro 1,3 miliardy korun. Jen v hospodách jde o propad 55 procent tržeb, což je ekvivalent 150 milionů velkých piv.

"Bylo jasné, že hospody, které zavřely ze dne na den, se s nastalou situací nedokážou vypořádat. Vypadly jim všechny příjmy, ale výdaje a náklady jim zůstaly. Hledali jsme cestu, jak jim s udržením cash flow pomoci," řekla Martina Ferencová, výkonná ředitelka Českého svazu pivovarů a sladoven, v diskusi Hospodářských novin, která se uskutečnila na konci července ve vydavatelství Economia v Praze a jejímž tématem bylo české pivo. Český svaz pivovarů a sladoven proto na začátku dubna spustil projekt Zachraň hospodu, kde si lidé mohli do jednotlivých podniků kupovat vouchery a tím svou oblíbenou provozovnu podpořit.

"Bylo vidět, že Češi jsou skutečně národ pivařů a nenechají své oblíbené podniky padnout. Vybralo se přes deset milionů korun a podpořilo se jimi přes dva a půl tisíce podniků," přiblížila v diskusi Ferencová.

Iniciativ, které si vzaly za cíl gastro byznysu v době nejtvrdší krize pomoci, bylo víc. Například Zachraň pivo si vzalo pod křídla tři stovky minipivovarů. "Akce byla extrémně úspěšná. Nevím o žádném minipivovaru, který by ve finále vyléval pivo. Spousta lidí je začala objíždět, začali se o pivo zajímat a podrželi nás," podotkl další z diskutujících Michal Pomahač, zakladatel projektu Zachraň pivo a majitel středočeského Pivovaru Kytín. Odhaduje, že v koronakrizi se prodala piva z minipivovarů za dvě stě milionů korun, což je podle jeho slov velmi vysoké číslo, které ušlé příjmy minipivovarů alespoň částečně kompenzuje.

Velký problém v době koronakrize představoval i výpadek exportu tohoto národního chmelového nápoje, kdy české pivovary neprodaly do zahraničí 400 tisíc hektolitrů piva.

Prazdroj: Propad do konce roku nedoženeme

Podle Tomáše Prouzy, prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR, je v Česku pořád málo turistů a chybí především delší, aspoň tří- a čtyřdenní pobyty, kdy návštěvníci měli čas zajít si do hospody každý večer. "Byli to zajímaví zákazníci, kteří dokázali podniky velmi slušně živit. Potřebujeme ale také hledat způsoby, jak do hospod vrátit Čechy. Část českých zákazníků totiž došla k závěru, že je jednodušší koupit si pivo v lahvi a vypít si ho doma nebo s kamarády na zahradě. Z ekonomického hlediska je to ale velmi ztrátové," upozornil v debatě Prouza.

Jeden z velkých českých pivovarů, Plzeňský Prazdroj, zaznamenal v době covidové pandemie propad prodeje až o 40 procent. "To je obrovský propad, který do konce roku nejsme schopni dohnat," přiznala v diskusi Jitka Němečková, manažerka komunikace Plzeňského Prazdroje. Bojí se, že na podzim, až skončí letní sezona a hezké počasí, může být situace ještě horší.

Podle Prouzy je důležité, aby se lidé nebáli přijít do provozoven a aby vláda nevyvolávala kolem nákazy paniku. "Jinak skutečně zůstanou sedět s pivem na gauči a na podzim budeme v daleko horší situaci než dnes," varoval Prouza.

Stát by měl být předvídatelnější

Výhrady vůči krokům státu v době krize vyjádřil i Michal Pomahač. Stát podle něj komunikaci s veřejností absolutně nezvládl.

"Spoustě škod se dalo předejít, kdyby s námi stát komunikoval rychleji a měl pro nás nějaké relevantní informace. Rozhodnutí o zavření ale přišlo ze dne na den, navíc před víkendem z pátku na sobotu. Měli jsme navařené jídlo, které šlo do kanálu. Tyhle věci asi mnoha lidem nedochází, ale kdyby ta informace přišla o dva tři dny dříve, mohli bychom se na zavření připravit a bylo by to trochu jiné. Takhle jsme ještě ve čtvrtek před zavřením vařili pivo," povzdechl si Pomahač.

Jedinou efektivní státní pomocí je podle něj program Antivirus. Má nicméně zásadní nedostatek: trestá ty, kteří se snaží alespoň něco přes okénko prodat. "V momentě, kdy do práce dostanete lidi a máte třeba jen pětinové nebo desetinové tržby, na tohoto člověka žádný příspěvek nedostanete. Takže je kolikrát lepší úplně zavřít a čekat, jestli vám stát něco pošle," zamyslel se Pomahač. Peníze navíc chodí s měsíčním zpožděním, což je problém v cash flow.

Všichni diskutující se shodli na tom, že i kdyby došlo ke zhoršení situace s nákazou koronavirem, stát už provozovny zcela neuzavře, protože to už by bylo likvidační.

Jitka Němečková vítá, že stát Prazdroji i dalším pivovarům odpustil spotřební daň z vylitého piva. "Co nás ale zajímá víc, je podpora hospodských. Rádi bychom také, aby stát komunikoval o něco předvídatelněji. To, co se stalo například v Ostravě, kde se zrušil festival Colours of Ostrava, byla obrovská demotivace lidí. Měli jsme vše na něj už přichystáno a zrušení přišlo z hodiny na hodinu," popsala Němečková.

Podle Martiny Ferencové v Česku zcela chybí národní akční plán na podporu gastronomie. Na gastronomii se podle ní zapomíná, přestože má obrovský vliv na zaměstnanost. "Ten obor zaměstnává 150 tisíc lidí a musíme se o ně postarat," upozorňuje Ferencová. Navrhuje při případné druhé vlně nákazy rozhodně "nevypínat" celou ekonomiku.

Evropská komise chce gastro do nižší sazby daně

Už v květnu česká vláda snížila DPH na čepované pivo, což podnikatelé v pivovarnictví uvítali jako pomoc. Do podpory pivovarského byznysu se ovšem vložila i Evropská unie. Martina Ferencová obdržela v polovině července dopis Evropské komise, která doporučuje členským státům a jejich vládám, aby snížily DPH obecně na stravovací služby na co nejnižší úroveň.

"Lze to až do pěti procent, komise doporučuje mezi pěti až sedmi procenty. To by podle mě byla cesta, jak okamžitě gastronomii pomoci. Druhé doporučení je také snížení spotřební daně na pivo na nejnižší možnou úroveň," dodala Ferencová.

Podle Tomáše Prouzy je ovšem nutné, aby se taková snížení prováděla konzistentně. Dnes jsou Češi v situaci, kdy snížená DPH už platí na čepované pivo, ve snížené, desetiprocentní sazbě je i jídlo v restauraci.

"Když si ho ale chcete vzít domů, je to najednou 15 procent. Nemá to naprosto žádnou logiku, systém je složitý a nikdo mu pořádně nerozumí," postěžoval si Prouza. Stát by měl namísto kouskování pravidel pomoci podnikům s investicemi do digitalizace, webových stránek nebo prodeje jídla s sebou.

"Když se dívám na okolní státy, tam mají programy, kdy stát platí 50 procent investic do rozvoje sektoru horeca (hotely, restaurace, kavárny, pozn. red.). To už je obrovská pomoc. Není to dotace za nic, ale ve chvíli, kdy si podnikatel věří a sám do svého byznysu investuje, mu stát polovinu přidá. Hlavně to dostává peníze zpět do ekonomiky, což teď potřebujeme," podotkl Prouza.

Velmi důležitou podporou ze strany Evropské unie pro české pivo jsou podle něj také chráněné české značky. "Nejenže české pivo má ve světě zvuk, ale značky jsou také právně chráněné," řekl v diskusi Prouza.

Lidé díky covidu více podporují regionální pivo

Koronavirová krize přinesla českému pivnímu byznysu i pozitivní trendy. Pivo se například začalo více prodávat přes internet. "Lidé se naučili nakupovat pivo on-line a zjišťují si na internetu víc informací. Zvedla se také velká vlna solidarity s regionem, lidé podporují podniky, které jsou v jejich kraji. To je speciálně pro minipivovary skvělé," chválí zakladatel projektu Zachraň pivo Michal Pomahač.

Dalším trendem je, že Češi více inklinují ke zdravému životnímu stylu. Pivo si více vychutnávají, chodí na něj sice častěji, ale vypijí menší množství, a pozřou tedy i méně alkoholu.

"Další novinkou jsou pivní mixy. Vznikají různé nové příchutě a také pestrá nabídka různých nealkoholických variant piva," přidala postřeh Ferencová.

Pivovary se teď také mnohem více otevírají lidem. Pořádají prohlídky a dny otevřených dveří, z piva se stává nejen nápoj, ale také zážitek.

Pivní turistika je velmi důležitá i podle Tomáše Prouzy. "Lidi to táhne. Už nestačí koupit si pivo. Chcete k tomu prohlídku, příběh. A spousta pivovarů, malých i velkých, se to začíná učit," souhlasil Prouza. Podle něj s tím souvisí i další pozitivní trend a to je tlak na vyšší kvalitu hospod. "Pivovary si říkají: Už možná nebudeme dodávat úplně všude, kde se o hospodu příliš nestarají, kde není čisto, kde jsou nějaké problémy," zmínil Prouza.

Zajímavostí poslední doby jsou rovněž aplikace do mobilních telefonů nebo on-line pivní deníčky, kde milovníci piva sdílejí zkušenosti z hospod, restaurací, ale i zapadlých špeluněk a stánků.

"Lidé to sbírají jako pokémony. Objíždějí republiku, chtějí všude všechno ochutnat. Chtějí nejen ležáky, ale i svrchně kvašená piva, touží objevovat další chutě ze světa. Zákazníci jsou náročnější, o pivu si čtou, zajímají se třeba o kyselá nebo slaná piva. To jsou věci, o nichž by vás nikdy nenapadlo, že mohou být dobré, a ono to dobré je, když to někdo umí udělat," uzavřel Pomahač.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN České pivo.