Kvalita turecké demokracie byla v posledních desetiletích vděčným tématem diskusí politologů už jen kvůli vojenským převratům z let 1960, 1971 a 1980. Poslední pokus z roku 2016 se armádě nepovedl, naopak posloužil islamistickému prezidentovi Recepu Erdoganovi jako záminka k zostření vlády tvrdé ruky, kterou postupně uplatňuje od prvního a drtivého volebního vítězství své Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP) v roce 2002.

Zbývá vám ještě 90 % článku
Číst dál za 40 Kč na první dva měsíce
Nebo zkuste předplatné bez reklam a s mobilní aplikací za 80 Kč.
Máte již předplatné? Přihlaste se