Kvalita turecké demokracie byla v posledních desetiletích vděčným tématem diskusí politologů už jen kvůli vojenským převratům z let 1960, 1971 a 1980. Poslední pokus z roku 2016 se armádě nepovedl, naopak posloužil islamistickému prezidentovi Recepu Erdoganovi jako záminka k zostření vlády tvrdé ruky, kterou postupně uplatňuje od prvního a drtivého volebního vítězství své Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP) v roce 2002.

Zbývá vám ještě 90 % článku
Předplatné za 40 Kč na 4 týdny
  • První měsíc za 40 Kč, poté za 179 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se