Město nové generace

Komunikace, otevřenost, inovativnost a schopnost učit se od jiných jsou základními předpoklady naplnění vize města, které chce být smart neboli chytré. Město Brno tuto ambici má, a proto realizuje aktivity, které jeho cestu k chytrosti podporují.

V Česku je tradičně věnována větší pozornost územnímu plánování před strategickým. A přitom rozvoj regionů i měst brzdí chybějící dlouhodobé směřování. Právě proto vznikla Strategie Brno 2050, která odvážně načrtla vizi města do roku 2050 − "města pro příští generace". Velký důraz byl kladen na srozumitelnost a široké zapojení obyvatel, společností a institucí.

Z reálného pohledu Brno už dávno funkčně překročilo své administrativní hranice, což činí potíže na různých úrovních plánování, řízení a správy. Město si toho je vědomo a výrazně přispívá k integrovanému rozvoji širšího území, tzv. brněnské metropolitní oblasti. Ve spolupráci s ostatními městy a obcemi tak z hlediska chápání pojmu strategické plánování píše v rámci Česka novou kapitolu.

Dynamická a mladá metropole

Aby plánování neskončilo jen u tvorby složitých plánů, je nezbytné se přihlásit k ambiciózním a realistickým cílům. Příkladem může být právě Brno, které usiluje o snížení emisí CO₂,a to nejméně o 40 procent. Zatím dosáhlo snížení o osm, do 10 let chce přidat zbytek. Město ale nemůže v tomto boji zvítězit samo. Proto vytvořilo výzvu Připrav Brno, aby do aktivit směřujících ke snížení emisí CO₂ zapojilo občany, společnosti a instituce. Důležité je, že samotné město jde se svými aktivitami příkladem.

Jak bylo uvedeno výše, rozvoj města by měl jít ruku v ruce s komunikací a otevřeností. Proto byl pro témata úzce spjatá s přípravou města pro budoucí generace zřízen samostatný komunikační kanál Chytré Brno. Diskutuje se zde o popularizaci vědy, inovacích, výzkumných a vývojových centrech, podpoře podnikání, rozvoji území včetně dočasného využití. Další témata se pak týkají datového portálu, elektronické identity, rozvoje talentů a mezinárodních projektů.

Města by měla umět přitáhnout pozornost obyvatel ke svému rozvoji, ale také jim umožnit se na tomto rozvoji podílet a ovlivňovat ho. To je v kostce ambice projektu Dáme na vás − největšího participativního rozpočtu v České republice. V Brně probíhá již čtvrtý ročník a připravuje svou variantu i pro žáky základních škol.

Co skutečně tvoří budoucnost Brna? Je to především bohatství lidského kapitálu, který do města přitahuje 10 univerzit, jejich 14 výzkumných center a dalších 11 veřejných výzkumných institucí. Studenti zvolili Brno za šesté nejoblíbenější studentské město na světě. Pokud by zdejších 65 tisíc univerzitních studentů žilo ve vlastní, 30. městské části, byla by nejlidnatější. Pokud by vytvořili samostatné město, bylo by 15. největší v Česku. Je to tedy opravdu významný lidský potenciál, který jihomoravská metropole má a který ji dělá dynamickou a mladou.

Život v souvislostech

Brno se o tento lidský potenciál velmi dobře stará. Už 10 let podporuje talentované Ph.D. studenty, rozvíjí mezinárodní studentské soutěže a investuje do popularizace vědy. A vyplácí se to. Na brněnských univerzitách například působí 10 držitelů nejprestižnějších evropských grantů, které uděluje Evropská výzkumná rada. Město zároveň podporuje kulturní a kreativní odvětví.

Progresivní a nepřehlédnutelnou institucí je brněnská hvězdárna, která nabízí největší 3D digitárium ve střední Evropě, je organizátorkou Fulldome Festivalu, světové přehlídky filmů pro digitální planetária, a přispěla ke vzniku podnikatelského inkubátoru Evropské vesmírné agentury. V Brně vznikl i další unikát: FabLab Experience − mobilní prototypovací dílna, která slouží jako plnohodnotná forma výuky na základních a středních školách. A Brno je také místem aktivit Czechitas, které pomáhají odhalit ženám jejich ukrytý talent pro programování, designování nebo datovou analytiku.

Chytré služby mají přispívat k tomu, aby lidé trávili stále méně času zbytečnou administrativou. Projekt Brno iD postupně zjednodušuje přístup k městským službám, jeho cílem je vyřešit většinu věcí tohoto typu z domova. Má 145 tisíc uživatelů a poskytuje desítku digitálních služeb od dopravy k možnosti zapojit se do participativního rozpočtu Dáme na vás.

Pozornost je věnována také městskému datovému portálu DATA.BRNO, který aktuálně zpřístupňuje přes 170 datových sad. Interaktivní zprávy, 90 aplikací, analytické práce a odborné články přibližují reálný život ve městě v souvislostech.

Mezinárodní projekty

Nejen digitální proměna provází chytrá města. Vedle virtuálních služeb vznikají i nové městské čtvrti, které nabízí zlepšení kvality života obyvatel, nižší dopad na životní prostředí a stimulaci udržitelné ekonomiky. V širším centru Brna tak vznikne v areálu Špitálka moderní chytrá nízkoenergetická čtvrť. V letech 2018 a 2019 probíhala mezinárodní urbanistická ideová soutěž, do které se zapojilo 27 architektů a architektonických studií. Letos bylo dosaženo hned dvou důležitých milníků − zpracování územní studie "Přestavbová zóna − Špitálka a okolí" a představení Master plánu pro Špitálku.

Výbornou příležitost k inspiraci nabízí mezinárodní soutěže, veletrhy a konference. Město Brno si kromě účasti v mezinárodních projektech podalo přihlášku do soutěže o Evropské hlavní město inovací 2020 (European Capital of Innovation 2020), která oceňuje inovační potenciál evropských měst. Dále uspělo ve Výzvě inteligentních měst 2020 (Intelligent Cities Challenge) vyhlašované Evropskou komisí, určené pro 100 vybraných evropských měst, která prokážou hluboký zájem a motivaci rozvíjet se pomocí digitální transformace směrem k lepší udržitelnosti.

Řada akcí se uskuteční i přímo v Brně, třeba tradiční mezinárodní konference URBIS SMART CITY FAIR 2020, která se bude konat od 2. do 4. září letošního roku. Vybraná města včetně Brna na ní představí chytrá řešení v praxi a aktivně se zúčastní bohatého doprovodného programu. Návštěvníci se mohou nově těšit také na přidaný třetí exkurzní den.

Článek byl publikován v komerční příloze HN Chytré město.