Takzvané zelené střechy dokážou dům příjemně ochladit a zároveň vytvořit skutečně příjemné klima. Jsou přitom nejen krásné, ale i funkční a šetří peníze. V kombinaci s větráním jimi lze dokonce úplně nahradit nákladnou klimatizaci.
Rozdíl mezi vnitřní a venkovní teplotou může být až deset stupňů Celsia. Zatímco běžné střešní krytiny se v létě rozpalují do vysokých teplot a mohou dosáhnout až 80 stupňů Celsia, u zelených střech se teplota pohybuje maximálně okolo 25 stupňů. Jsou vhodné pro novostavby, ale také pro starší budovy. "Uvnitř domácnosti zelené stěny zlepšují ovzduší, venku zase poslouží jako zahrada, kde lze pěstovat bylinky a zeleninu a tím si zároveň ochladit okolí domu," říká Libor Musil, zakladatel společnosti LIKO-S, která patří k předním světovým producentům přírodních klimatizací.
Zelené střechy nejsou všeobecně podle odborníků nic složitého. "Je to vlastně květináč na střeše, který má otvor na odtok vody a ohrazení, takzvanou atiku. Důležité je kvalitní provedení hydroizolací, které zamezí prorůstání kořenů rostlin," radí Josef Vokál ze společnosti ACRE.
20 cm
Pokud chcete použít kačírek, je dobré nechat na okraji střechy minimálně 20 centimetrů široký pás zcela bez vegetace.
Extenzivní a intenzivní
Důležitý je výběr rostlin. V praxi existují dva typy zelených střech. První je extenzivní, kdy se rozvoj vegetace ponechává na přírodě, takže vyžaduje jen minimální údržbu, jen občasné odstranění plevele či zálivku v případě dlouhotrvajících veder. Tomu pak odpovídá i volba rostlin, mezi které patří nenáročné a suchomilné sukulenty, rozchodníky, trávy či mechy. Vrstva zeleně bývá tedy poměrně nízká, obvykle pouze pět až 15 centimetrů. Extenzivní zelená střecha je tudíž vhodná pro většinu střech i dodatečně budovaných, protože není těžká.
Oproti tomu intenzivní zelené střechy vyžadují větší péči, a to z důvodu složení. Podobají se už klasickým zahradám, mohou být osázeny vzrostlými stromy, keři i samotnými květinami. Dodatečná zálivka a údržba je proto srovnatelná s běžnou zahradou. Tento typ zelené střechy je vhodný pouze tam, kde nevadí větší zatížení. Vrstva zeminy je zde totiž vyšší − obvykle se pohybuje mezi 30 a 100 centimetry. Má ale jednu nespornou výhodu, že vydrží velké výkyvy teplot i delší dobu bez zálivky.
Úplně nejjednodušší a zároveň nejlevnější jsou podle odborníků zelené střechy u novostaveb, kde se s nimi dopředu počítá a přizpůsobí se jim konstrukce střechy. Majitel nemovitosti tím získá zelenou střechu přesně podle svých představ bez zbytečných kompromisů. Rostlinami se dají osázet ploché, šikmé i strmé střechy. A to i extrémně odolnými rostlinami, například mechy a sukulenty, které zvládnou až pouštní klimatické podmínky.
"Doporučuji hydrofilní minerální vatu, která výborně hospodaří s vodou. Je to přírodní materiál, pH neutrální a sterilní. Je lehká, takže nezatěžuje konstrukci střechy. Ideální je pro dodatečné instalace zelených střech na domech," vysvětluje Josef Hoffmann z Asociace výrobců minerální izolace.
Právě nasákavá minerální vata je významným pomocníkem při tvorbě zelených střech. Zadrží totiž potřebnou dešťovou vodu, poslouží částečně jako pěstební substrát a střechu zatíží jen minimálně.
Nepodceňujte kontrolu
Pokud se rozhodnete udělat si zelenou střechu, je nutné dodržovat několik pravidel. A sice plochu, kam umístíme substrát a rostliny, nejprve pořádně očistit. Dále zkontrolovat těsnost hydroizolace. Pokud není odolná vůči prorůstání kořínků, doporučuje se použití ochranné fólie. Odborníci také radí rozvinout ji se vzájemným přesahem 20 centimetrů a přesahem střechy 50 centimetrů. Pak by se měla fólie dočasně zatížit. Zabráníte tak, aby ji nadzvedl vítr. V místech střešních vpustí se pak má fólie proříznout, čímž se vyhnete řezání přímo na hydroizolaci. Kvůli bezpečnosti a ochraně fólie by se měl použít nůž se zahnutou čepelí.
Následně se postupuje podle použitého materiálu. Když zvolíte takzvané retenční drenážní fólie, měly by se položit se vzájemným přesahem dvou řad a otvory nahoru. U drenážní fólie s textilií je důležité položit ji těsně vedle sebe a textilií nahoru. Drenážní fólie musí pokrývat celou plochu střechy.
Nahoru pak přijde takzvaný rozchodníkový koberec, který by měl také pokrývat celou plochu střechy. Pokud chcete použít i kačírek, nechte na okraji střechy minimálně 20 centimetrů široký pás bez vegetace. Na střešní vpusť je dobré osadit ochranný koš a lištu k zachytávání nečistot vsunout okolo rozchodníků pod drenážní fólie. Nahoru pak přijdou rostliny.
Nejlepší zelená střecha
Pravidelně se koná soutěž Zelená střecha roku. Za podpory ministerstva životního prostředí ji vyhlašuje odborná sekce Zelené střechy při Svazu zakládání a údržby zeleně. Letos jde už o sedmý ročník. Přihlášené stavby mohou soutěžit ve dvou kategoriích: Veřejná zelená střecha a Rodinná zelená střecha. "Čeká nás pravděpodobně další horký rok a právě zelené střechy mohou přispívat ke zlepšení klimatu ve městech tím, že zvyšují podíl ploch pokrytých vegetací," podotýká Jana Šimečková, ředitelka Sekce Zelené střechy při Svazu zakládání a údržby zeleně.
Cíl soutěže je jasný. Organizátoři chtějí upozornit na možnost ozeleňování střech, ale především ukázat, že v Česku je řada osvícených investorů, kteří na svých objektech chtějí zelené střechy, schopných projektantů, kteří je umí navrhnout, i kvalitních firem, které umí zelené střechy vybudovat.
"V důsledku přibývajícího množství informací o rychlém postupu změny klimatu lze předpokládat, že trend přírodě blízkých opatření a energetických úspor ve výstavbě bude pokračovat i nadále. Rapidní úbytek biodiverzity, zvyšující se průměrná teplota, dlouhodobá sucha, anebo naopak přívalové deště představují problémy, jimž je často snazší a levnější čelit přírodě blízkými opatřeními než těmi technologickými. Zelené střechy jsou jakožto jedno z těchto opatření oblíbeným způsobem, jak vracet zeleň do měst, která jsou na různé změny klimatu vzhledem k velké koncentraci obyvatel obzvláště citlivá," myslí si předseda Rady sekce Zelené střechy Pavel Dostal.
Hlasovat v soutěži může i veřejnost, výsledky budou vyhlášeny 10. září na odborné konferenci "Zelené střechy − vize budoucnosti" v Praze. Druhý den se uskuteční odborná exkurze po zajímavých objektech se střechami pokrytými vegetací.
Například Brno navazuje na loňský úspěch dvou dotačních titulů, kterými podpořilo vytváření zelených střech, ale také zachytávání dešťové vody. Konkrétně pro dotační program "Podpora vytváření zelených střech pro rok 2020" je v rozpočtu města vyčleněno celkem 19 milionů korun. Maximální výše dotace na jeden projekt činí 1,4 milionu korun.
Článek byl publikován v komerční příloze HN Stavba.
