Kolik času mu ještě zbývá?

Ačkoliv Uhelná komise zřízená českou vládou ještě nevydala stanovisko, jak bude postupovat odklon od uhlí, našeho tradičního zdroje tepla, je zřejmé, že k němu postupně dojde. České teplárenství se na to proto musí připravovat. Na rozdíl od mnoha států Evropské unie u nás totiž při vytápění budov stále hraje prim uhlí, následované zemním plynem.

Jednou z cest do doby, než bude uhlí zcela mimo hru, je zdokonalování a ekologizace stávajících uhelných zdrojů, případně nahrazení těchto zdrojů jinými, založenými na zemním plynu, obnovitelných zdrojích či dalších palivech, jako jsou například odpady.

Tuzemské teplárenství v tuto chvíli nemá mnoho jiných možností, jak rychle nahradit zdroj uhelný, než zdroj plynový. Vždy ale nutně nemusí jít jenom o plyn zemní. Na řadu přijde i biometan, který má podle nejnovějších studií svoji světlou budoucnost také v dopravě. Už za deset let, v roce 2030, by měl nahradit až 40 procent zemního plynu používaného ve státech Evropské unie v sektoru dopravy.

I když se nám dnes může zdát, že časy, kdy bude uhlí nahrazeno jiným zdrojem energie a domácnosti a teplárny přejdou na nový zdroj vytápění, jsou hudbou hodně vzdálené budoucnosti, jedno je jisté. Ta doba nastane. A uhlí, které se na Zemi začalo tvořit před mnoha miliony let, se stane pouhou vzpomínkou, uhelným prachem pokrytou kapitolou v učebnicích. Bezručova báseň Ostrava pak bude nejspíš srozumitelná už jen pamětníkům. Asi tak jako družstevní vajíčko z dětské knihy o Honzíkově cestě k babičce a dědovi na venkov.

Článek byl publikován v komerční příloze HN Energie.