Energetické úspory váznou, lze očekávat sankce EU

Česko stále neplní evropský požadavek na energetické úspory stanovený pro roky 2014 až 2020. Vyplývá to ze zprávy o pokroku dosaženém při plnění vnitrostátních cílů energetické účinnosti, kterou schválila vláda. Pomůže při plnění tohoto cíle fond obnovy?

Zpráva podotýká, že závazek ČR v oblasti energetických úspor je stanoven na 204,4 petajoulu (PJ) kumulovaných úspor energie do roku 2020, ale za období 2014 až 2019 bylo dosaženo zhruba 98 PJ. Plánováno bylo 153,3 PJ. Příští rok, po zaslání závěrečné zprávy, tak Česku hrozí od Bruselu sankce.

Materiál pro vládu připomíná, že Evropská komise by v takovém případě mohla zahájit s Českou republikou řízení, které by mohlo dojít až před Soudní dvůr EU (SDEU). Ten může shledat, že Česko porušilo povinnost, k níž se zavázalo. "V takovém případě SDEU nařídí zjednat nápravu a ČR je povinna tento rozsudek implementovat," píše se v dokumentu. Aktuální sdělení EK podle něj stanovilo minimální jednorázovou paušální pokutu pro ČR na 1,341 milionu eur, tedy asi 34,9 milionu korun.

Úspory energie v období 2014 až 2020 by měly podle směrnice EU odpovídat každoročnímu snížení konečné spotřeby energie o 1,5 procenta objemu ročního prodeje energie konečným zákazníkům. "České republice vznikl deficit v plnění ročních úspor energie kvůli pomalejšímu využívání opatření na realizaci úsporných opatření v letech 2014 a 2015, zejména investičních opatření," napsalo v materiálu ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), které kabinetu zprávu předkládalo. Připouští, že splnění stanoveného požadavku Bruselu nelze předpokládat.

I snaha o naplnění závazku se cení

Resort doporučuje, aby z důvodu neplnění evropského závazku byly navzdory pandemii koronaviru vyčerpány všechny peníze z příslušných dotačních programů, které jsou pro energetické úspory určeny, například Nová zelená úsporám, a nebyly přesunuty jinam. "I kdyby se nepodařilo pokrýt celý závazek ČR do konce roku 2020, je to signál vyslaný vůči EU, že ČR využila všech dostupných možností ve snaze závazek naplnit," uvedlo ministerstvo. "Je nezbytné, aby vláda ČR byla o situaci informována a rozhodla o dalším postupu, a to i s ohledem na skutečnost, že v roce 2021 bude zahájeno další závazkové období (2021 až 2030) s ještě většími ambicemi na snižování spotřeby energie a dekarbonizaci," dodalo.

Z dostupných zhruba 75 miliard korun na plnění směrnice energetických úspor pro současné programovací období byla podle materiálu zatím vyčerpána asi třetina. Čerpání peněz na energetické úspory v Česku ale vázne dlouhodobě. "Prvotní problém tkví v pozdním schválení programů, kdy Evropská komise schválila programy pro ČR až v roce 2015, i když jde o programové období 2014 až 2020. Po schválení se připravovaly konkrétní podmínky poskytování dotací společně s výzvami pro podávání žádostí o dotace, které byly vyhlašovány až na konci roku 2015," řekl už v roce 2017 ředitel odboru energetické účinnosti a úspor MPO Vladimír Sochor.

Restart hospodářství po koronakrizi

Existuje také možnost využít peníze z fondu obnovy EU, který je určen na obnovu hospodářství po koronavirové krizi a pro Česko je v něm k dispozici 182 miliard korun. Třicet sedm procent financí z fondu obnovy požaduje EU vyčlenit na ochranu klimatu, kam patří i energetické úspory. Evropské peníze mají v rámci připravovaného národního plánu obnovy ČR, který má pomoci restartu hospodářství po koronavirové krizi, zamířit do šesti oblastí, a to především do investic. Největší položka z výše uvedené finanční částky, konkrétně 118,1 miliardy korun, má jít do pilíře s názvem Fyzická infrastruktura a zelená tranzice, který zahrnuje zlepšení dopravní infrastruktury, odklon od využívání uhlí a přípravu na dopad klimatické změny. Vyplývá to z materiálu ministerstva průmyslu a obchodu (MPO). Návrh kritizují některé ekologické a nevládní organizace.

"V zelených projektech máme 40 procent a ještě o tři procenta překračujeme povinnou kvótu," tvrdí ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Podle nevládních organizací ale vláda předložila kompilát nevyrovnané kvality a bez strategické prioritizace. Vytýkají mu, že vedle sebe staví jak zcela konkrétní projekty, tak velmi vágní popis klíčových investic. Investice do oblastí Renovace budov a ochrana ovzduší či Ochrana přírody a adaptace na klimatickou změnu ve výši celkem 34 miliard jsou zcela bez konkrétního obsahu. Zcela pak chybí vyhodnocení environmentálních a sociálních dopadů. Mnoho času na vypilování plánu však nezbývá, vláda jej musí Bruselu předložit do dubna příštího roku.

Renovace zastaralých budov

Další evropské peníze na energetické úspory by mohla Česká republika získat ze zbrusu nové tzv. renovační strategie EU. Více než 220 milionů budov v EU bylo postaveno před rokem 2001. Většina z nich je vytápěna fosilními palivy a je závislá na starých a neefektivních technologiích. Budovy jsou tak v současné době zodpovědné za 40 procent celkové spotřeby energie v EU a podílejí se na 36 procentech emisí skleníkových plynů. Evropa proto sází na jejich renovace, díky nimž může ušetřit jak peníze, tak i životní prostředí.

V EU se nyní každoročně renovuje pouze jedno procento budov, v Česku 0,6 až 0,8 procenta. Podle komise to ale není dostatečné a tempo renovací chce v následující dekádě zdvojnásobit. Do roku 2030 by podle unijní exekutivy mohlo být v EU renovováno zhruba 35 milionů budov, což přinese jak úspory energií a peněz, tak 160 tisíc pracovních míst. Strategie má ovlivnit celý systém renovací. "Navrhneme lepší způsoby měření přínosů renovace a minimální normy energetické náročnosti, více finančních prostředků z EU a technickou pomoc, která podpoří zelené hypotéky a více obnovitelných zdrojů energie v oblasti vytápění a chlazení. To bude pro vlastníky domů, nájemníky a veřejné orgány zásadní změna," shrnula obsah strategie evropská komisařka pro energetiku Kadri Simsonová.

Renovace budov by Česku mohly výrazně pomoci se splněním evropských klimatických cílů pro rok 2030. "Na úsporách energie ze tří čtvrtin a na plánovaném zvýšeném emisním cíli z více než poloviny," upřesnil Petr Holub, ředitel aliance Šance pro budovy.

Ze strategie EU přitom vyplývá, že financí na renovace bude v následujícím programovacím období od roku 2021 ještě více než v tom stávajícím. Komise vyzývá členské státy k tomu, aby na renovace budov využily nejen finance z víceletého finančního rámce EU, ale také z nového fondu obnovy, který má pomoci evropské ekonomice zpátky na nohy.

Článek byl publikován v komerční příloze HN Energie.