Jakou cestou se budou ubírat ceny energií?

Nestandardní průběh letošního roku a zejména nejistota týkající se dalšího vývoje epidemie poznamenává aktivity, které vedou ke snížení nákladů na energie.

V dobách růstu cen elektřiny záleželo především na tom, kdo ji spotřebiteli dodává. Letos se vzhledem k utlumení ekonomiky spotřeba snižuje, ale soutěž mezi dodavateli pokračuje. Dokonce je tvrdší, protože se musí podělit o menší objemy energie.

Zdá se, že stále mohou nejvíc ušetřit lidé, kteří přejdou k levnějšímu dodavateli. Konečnou cenu elektřiny však netvoří pouze dodavatelé, ale z poloviny jsou to regulované položky, které určuje Energetický regulační úřad (ERÚ). Ten letos v červenci zveřejnil výhled na období příštích pěti let, v němž očekává, že kromě roku 2021 musíme počítat spíš se zdražováním regulované složky než s její stagnací či poklesem. Průměrně by si domácnosti měly každý rok připlatit o dvě procenta navíc v závislosti na konkrétní distribuční oblasti. Lokalitu, v níž elektřinu odebírají, přitom těžko změní.

Možností je víc

V souvislosti s pandemií koronaviru spotřeba energie v Česku klesla a dodavatelé snižují ceny, nicméně ne každý zákazník z toho dokáže těžit. Zejména pak malospotřebitel, který se v mnoha případech o faktury za energie vůbec nezajímá, nebo jen velmi okrajově.

Změna dodavatele je ale v současné době už naprosto běžnou záležitostí, dodavatele mění ročně několik set tisíc zákazníků. Konkurence se sice někdy chová poněkud nevybíravě (známé případy energetických šmejdů), ale zákazníci dnes mají k dispozici mnoho informací o tom, jak se bránit − a ubránit. Tento boj ovšem dohrán není a bohužel ani hned tak nebude.

Obchodníci nakupují elektřinu a plyn v průběhu roku na energetické burze, aby je pak prodávali svým zákazníkům. Jak se to promítne do tarifů, záleží na strategii obchodníka a na tom, kdy a za jakých podmínek elektřinu pořídil. Zda nakupuje s předstihem, nebo naopak. Obě strategie logicky mají svá rizika. Do toho ovšem malý spotřebitel moc, respektive vůbec nevidí. Může si však být téměř jist, že existují nabídky, které pro něj jsou skutečně výhodné. Lehce absurdní, ale zcela běžná i v jiných oborech infrastruktury je skutečnost, že nejvíc obvykle vydělají noví zákazníci, zatímco ti stávající s cenou zůstanou na svém.

Větší spotřebitelé jsou ve zcela jiném postavení a většinou si dokážou s dodavatelem sjednat cenu, která je pro ně výhodná nejen v danou chvíli, ale i v co nejdelším časovém úseku. To například znamená, že se trvale odvíjí od vývoje ceny na burze. Je jasné, že při velkých objemech odběru elektřiny i plynu si může spotřebitel "vyskakovat" − firem, které pro něj připadají v úvahu, na trhu operuje více a rády za sebe navzájem zaskočí. Velcí spotřebitelé navíc mají pro oblast energetiky své odborníky, takže je pro ně snazší se v cenách a možnostech úspor orientovat.

Otazníky pro pokročilé

Pro ty, kdo věří, že po současném propadu ekonomika i ceny energie brzy a rychle porostou, je tu možnost fixace ceny elektřiny. A nemusí se jednat jen o fixaci na rok 2021, energii lze zafixovat i na delší období. Vyvstává ovšem otázka, zda na tom vydělají, či nikoliv. Pokud jsou na poli energetiky turbulence, trhy jsou rozkolísané a obtížně se odhaduje, kam budou cenové trendy směřovat, jedná se o rizikovější krok než dřív, v době relativního klidu.

Momentálně cena elektřiny na burzách klesá a v souběhu s tím obchodníci nabízejí zajímavé smlouvy. Je tu tedy pokušení si nižší cenu zafixovat, a až cena zase vzroste, uspořit. Pokud by ovšem cena dále klesala, výhoda se změní v nevýhodu. Odborníci jsou opatrní, v diskusích se neshodnou v názoru na to, kdy a zda má spotřebitel tento krok učinit.

Může se totiž stejně dobře stát, že až ekonomika začne dohánět ztráty, ceny porostou. Někteří analytici radí, že v případě, kdy zákazník získá opravdu výraznou slevu, fixace na více let se mu nejspíš vyplatí. Co když se ale ekonomika nevzpamatuje dostatečně rychle? Může se stát, že upadneme do globální recese?

Působí tu protichůdné tendence. Cena silové elektřiny obchodovaná na burze klesla. Zlevňuje se kvůli koronaviru a lockdownu ekonomiky, ale nikdo neví, jak závažný bude další vývoj. I bez koronaviru totiž existuje velké množství faktorů, které na cenu elektřiny v budoucnosti zapůsobí. Očekávat se dají například výpadky ve výrobě elektřiny, a to ať už kvůli uhlí či zavírání jaderných elektráren.

Významnou roli může sehrát také měnová politika jednotlivých zemí, kdy oslabení měny vyvolá inflaci − zdražování.

Podle některých analytiků v tuto chvíli stále existuje značná pravděpodobnost dalšího poklesu cen burzovní elektřiny. V každém případě je nezbytné si před podpisem nové smlouvy důkladně nastudovat její podmínky a raději se ve vlastním zájmu vyhnout například těm dodavatelům, kteří nepodepsali Deklaraci dodavatelů elektřiny a plynu na ochranu spotřebitele. Tu inicioval Svaz obchodu a cestovního ruchu a jejím záměrem je přispět ke kultivaci trhu s energiemi a omezit řádění energetických šmejdů. Trvale se posílení a ochraně práv spotřebitelů věnuje Energetický regulační úřad.

Jít do aukce?

Při zvažování možností, jak ušetřit na ceně elektřiny, se nabízejí také aukce, které pořádají různé firmy. Směřují především do komunální sféry a jejich principem často bývá spojení více zájemců o elektřinu, kteří v aukci vystupují jako jeden subjekt, poptávají větší množství elektřiny a tím jsou pro obchodníky zajímavější. Protože v aukci figuruje více nabídek, mají zájemci možnost vybrat si nejen tu nejlevnější, ale třeba tu, která je výhodná i z jiného úhlu pohledu. Pro neodborníky je ale velmi obtížné zjistit, jestli opravdu získali dobrou cenu, či je to jen zdání.

Problémem těchto aukcí − jak se často zmiňuje − může být to, že se poptávající subjekty neúčastní aukcí přímo, ale nechávají se zastupovat. Jsou součástí "balíčku" firem nebo obcí a cena se soutěží hromadně. Může to být málo transparentní, i když je třeba říci, že na druhé straně existují i dobré příklady, kdy si účastníci, především obce, výsledek aukce pochvalují.

Sami sobě

Při hledání odpovědi na otázku, jak uspořit náklady na energii, je tu samozřejmě rychle se rozvíjející segment prosumerů (producer + consumer, česky samospotřebitel). Tedy těch spotřebitelů, kteří jsou ve výrobě elektřiny alespoň částečně soběstační, mají fotovoltaické panely, tepelná čerpadla, baterie…

Komponenty se zlevňují, dotace jsou na dosah a teoretické předpoklady návratnosti takového systému pro investora, kterým je obvykle středně dobře situovaná domácnost, vypadají výborně. Je otázka, zda se očekávání naplňují v praxi, protože individuální situace může být velmi rozdílná. Samozřejmě také snižující se cena elektřiny staví někdejší výpočty takzvaně na hlavu.

V této oblasti citelně chybí nový energetický zákon, který práva a povinnosti prosumerů zřetelně popíše a zajistí. V současné době se pohybují tak trochu ve vakuu − po technické stránce jsou odkázáni na dodavatele svého systému a také na obchodníka, který od nich kupuje (za velmi nízkou cenu) jejich přebytky elektřiny. Přesto je o instalaci těchto systémů rostoucí zájem. Jde přece o budoucnost, kdy energetická samostatnost bude nepochybně výhodou.

Článek byl publikován v komerční příloze HN Energie.