Financování úsporných projektů v průmyslu

Mnoho průmyslových procesů vyžaduje velké množství tepla a mechanické energie. V EU se průmysl podílí více než 27 procenty na konečné spotřebě energie. Proto jsou majitelé i provozovatelé motivováni k úsporám nákladů − a spolu s tím k ochraně životního prostředí. K tomu však potřebují i banky či dotační programy, aby jejich projekty financovaly.

Přestože doba covidová přináší lidem i firmám mnohá omezení, řada procesů se nezastaví. V krizi se znásobila potřeba digitalizace a on-line komunikace mezi bankami a jejich klienty. Projekty se plánují a samozřejmě se musí najít jejich financování. V průmyslu má investor při realizaci úsporných projektů řadu možností. Může volit financování prostřednictvím banky nebo kombinovat úvěr z banky s některou z podpor vycházejících z operačních programů EU či domácích programů na podporu úspory energie.

Dosáhnout může například na dotaci ze státního programu Efekt pro roky 2017 až 2021. Ten vyhlásilo ministerstvo průmyslu a obchodu a je zaměřen na realizaci energeticky úsporných opatření, na zvyšování účinnosti užití energie a snižování energetické náročnosti. V programu budou pro rok 2021 platit některé novinky, jako je například intenzivnější podpora středisek EKIS (energetických, konzultačních a informačních středisek) pro širší poskytování poradenství a možnost pro zástupce EKIS více propagovat úspory energie a dotahovat konzultované projekty až k realizaci. Pro tento program je ze státního rozpočtu uvolňováno ročně 150 milionů korun.

Další možností je spolupráce s Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou (ČMZRB), poskytující úvěry se zvýhodněným úročením. Velké tuzemské banky nabízejí firmám do tří tisíc zaměstnanců pro investice do energeticky úsporných opatření také výhodné financování ze zdrojů Evropské investiční banky (EIB) v rámci programu Climate Action & Energy Efficiency.

Banky a nová energetika

Zvýhodněné úvěry ČMZRB v programu Úspory energie se týkají projektů po celém Česku s výjimkou Prahy, které musí být spolufinancovány komerčním úvěrem smluvního partnera ČMZRB. Program je financován z Evropských strukturálních a investičních fondů v rámci Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost MPO. Výše úvěru se pohybuje od 0,5 do 60 milionů korun, je bez úroku a bez poplatků. Doba splatnosti činí až 10 let, doba odkladu splátek jistiny až čtyři roky. Uplatnit ho lze až do výše 90 procent způsobilých výdajů projektu. Investor může získat finanční příspěvek na pořízení energetického posudku a na úhradu úroků úvěru smluvního partnera ČMZRB.

Koleje na pražském Strahově modernizované v rámci projektu ČVUT a společnosti ENESA

Foto: ČEZ ENESA

Financování projektů v oblasti energetických úspor v průmyslu nemají ve svém portfoliu všechny komerční banky působící na českém trhu. Některé, jako například ČSOB, Komerční banka (KB) či Česká spořitelna (ČS), se však energetice věnují již tradičně. Více informací o jejich aktivitách přináší naše anketa.

Důležité bezesporu je, že se práce na projektech úspor energie ani v současné době nezastavily. Jak uvádí Jakub Tomaštík, ředitel EU centra v ČSOB, banka klientům nabízí odborné poradenství při získání nevratných investičních dotací z fondů EU a podporuje tyto projekty takzvanými Green Granty. Pro EPC projekty, kdy se investice splácí ze zaručených úspor, má banka speciální způsob financování, kdy odkoupí dlouhodobé pohledávky s postupnou splatností od dodavatelů projektu EPC.

Také s Komerční bankou klienti řeší projekty energetických úspor komplexně. Jak říká Blanka Svobodová, manažerka korporátního segmentu, jednou věcí je vlastní financování včetně dotačního managementu, ale stejně důležitá je pomoc při posouzení technického řešení. Společně s Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou KB připravila nový zajímavý program pro energetické úspory v podnikatelské sféře.

Klienti vyhledávají financování energeticky úsporných projektů i v České spořitelně. Často využívají dlouhodobé úvěry na investice v kombinaci s provozním financováním. Podporovaných oblastí i zdrojů financování je opravdu hodně a orientovat se v nich vyžaduje odbornou zdatnost. Jak nám řekl František Bouc z tiskového centra ČS, díky úzké spolupráci bankovních poradců ČS a kolegů z dceřiné společnosti Erste Grantika Advisory umějí průběžně monitorovat dotační možnosti klientů.

Úspěšné projekty

Ve zmíněné Grantice to byl příklad kotelny na biomasu, která získala podporu z programu Obnovitelné zdroje energie a MPO tento projekt vyhlásilo podnikatelským projektem roku 2019. Oceňovaná je také investice v olomoucké teplárně. Společnost Veolia Energie ČR v Olomouci realizovala soubor ekologických opatření na fluidním kotli, takže v předstihu splňuje budoucí přísné požadavky EU. Obdobných investic v teplárenství − právě s odkazem na zpřísňující se limity emisí v EU − je více. Můžeme jmenovat například mediálně známé investice v Teplárně Planá.

Společnost E.ON již 12 let oceňuje nejlepší projekty cenou Energy Globe. V kategorii Firma letos soutěžila a do finále se svým projektem v Rapotíně na Šumpersku postoupila Energy financial group. Jedná se o první projekt v ČR, při němž bude biometan vyrobený z biologicky rozložitelných odpadů vtláčen přímo z distribuční sítě. Od léta probíhá zkušební provoz.

Řadou dobrých řešení disponuje společnost ČEZ ESCO, která působí i v zahraničí. Solární park postaví CEZ ESCO Bulgaria pro tamní pobočku německé skupiny Aurubis, jednoho z největších světových producentů mědi. Čistá elektřina z vlastního zdroje nahradí část spotřeby měděné huti a rafinerie.

Koronaviru navzdory

Již při první vlně pandemie banky prokázaly svou připravenost být klientům oporou i v horších časech. Například ještě dřív, než bylo připraveno státní moratorium odkladu splátek, mnohé z nich s touto podporou přišly. Rovněž prokázaly schopnost rychle a efektivně administrovat žádosti o podporu v rámci programu Covid III či Covid Plus. I přes jarní uzavření ekonomiky banky jako nedílná součást strategické infrastruktury státu fungovaly a poskytovaly klientům své služby. "Myslím, že to v řadě případů vztah s klienty ještě posílilo. Rovněž tím, že jsme s korporátními klienty ve velmi úzkém kontaktu, víme, jaká je ve firmách situace, a jsme schopni na ni společně reagovat a hledat řešení, jak ji zvládnout," říká Blanka Svobodová z Komerční banky.

Ačkoliv je vztah s firemními klienty v bankách založen zejména na osobním kontaktu, pandemie eskalovala oblast digitalizace a on-line komunikace na obou stranách. Pro banky to ovšem tak velká změna ve vztahu ke klientům není − v mnoha ohledech už byly připravené. Je však zřejmé, že tyto trendy s postupujícími změnami způsobenými pandemií ještě výrazně posílí.

Článek byl publikován v komerční příloze HN Energie.