Důvěra dárců pomůže přežít krizové měsíce

Také každoroční Dárcovský summit zasáhla letošní covidová krize. Namísto nabitého sálu budou posluchači jednotlivé spíkry poslouchat on‑line. Výkonná ředitelka Fóra dárců Klára Šplíchalová říká, že letošní rok je sice náročný pro celou společnost, ekonomiku, dárcovství i nadační sektor, ale zároveň je také rokem, kdy se Češi semkli a znovu ukázali, že umějí pomáhat.

Ukázalo se, že nestačí poslat peníze jen tak někomu na sociální síti, ale že veřejné sbírky a veřejná kontrola jsou nezbytné, aby se individuální dárcovství v dalších letech dobře rozvíjelo. "Nestačí jen vybrat peníze, klíčové je umět prostředky od lidí správně a hospodárně využít a v neposlední řadě je řádně vyúčtovat odpovědným orgánům. Myslet si, že pro sbírku stačí otevřít transparentní účet, je hluboký omyl. A také hazard s důvěrou dárců," upozorňuje výkonná ředitelka Fóra dárců Klára Šplíchalová.

Proto Fórum dárců společně s osmnácti členskými nadacemi a nadačními fondy založilo Alianci odpovědných pořadatelů veřejných sbírek, která si klade za cíl udržovat kvalitu českého veřejného dárcovství a dodržovat etické principy, které dávají jistotu jak dárcům, tak i obdarovaným. "Možná si někteří řeknou, že to není důležité, ale opak je pravda. Důvěra dárců je to jediné, co pomůže veřejně prospěšnému sektoru přežít krizové měsíce, možná roky, které teď čekají nejen Česko, ale celý svět."

Dopady koronakrize na neziskový sektor

Pandemie koronaviru dopadla na celou společnost a na neziskový sektor zvlášť. Na jaře silné neziskové organizace situaci zvládaly i díky vlastním rezervám, ale podzimní krize dopadla opravdu tvrdě. Řada neziskových organizací přišla o významnou část svých plánovaných příjmů, některé musí tlumit programy, propouštět zaměstnance. "Ty dopady jsou nepopiratelné a kopírují dopad na celou společnost," říká Klára Šplíchalová.

Situace by se v něčem dala srovnat například s tím, co známe třeba z povodňových let. Češi teď také projevili svoji solidaritu a ukázali chuť pomáhat. Ale samotný entuziasmus samozřejmě nemůže fungovat ve stejné síle dlouhodobě. "Z předchozího období finanční krize a z povodňových let víme, že po několika týdnech obrovské chuti zapojit se a podat pomocnou ruku se lidé potřebují vrátit ke své běžné práci, k běžnému fungování. A bohužel, letošní krize trvá již několik měsíců a konec je v nedohlednu. Lidé netuší, jak vše bude za týden nebo za měsíc. A ta nejistota je slovo, které bohužel určuje letošní podzimní dny," popisuje, jak vnímá, co se ve společnosti děje.

Podle ní je přirozené, že ona jarní vlna spontánní, nadšené chuti pomáhat svým způsobem opadla a změnila se. "A naopak nastoupila forma koordinovanější pomoci, cíleného dobrovolničení a systematičtějšího zapojení. To rozhodně neznamená, že by lidé byli méně štědří než na jaře, spíše si o něco více vybírají, jak a komu pomoci," říká.

Bez veřejně prospěšného sektoru by bylo mnohem hůř

Ve Fóru dárců mají nejlépe zmapovanou oblast nadací a nadačních fondů. Tyto organizace se intenzivně snaží nesnižovat objem investovaných financí. Naopak významně pomáhají v terénu a vypisují speciální grantová řízení nebo speciální programy, které jsou zaměřené na pomoc v koronavirové krizi − pro ty oblasti, které krize zasáhla nejvíce a které mnohdy na rychlou státní pomoc nedosáhnou, ať už jsou to sociální služby, pomoc rodinám v nouzi, pomoc dětem, které nemají vlastní on-line techniku, pomoc v domovech pro seniory či lidem s nejrůznějšími handicapy.

"Vyzdvihla bych například speciální grantovou výzvu Nadace ČEZ, která podpořila desítky neziskových organizací a jejich projektů, ale zároveň se soustředila i na podporu a rozvoj zaměstnanců. Dalším skvělým projektem je program organizace Spiralis na podporu neformálních pečovatelů, které podpořil program Globus Lepší svět. Pečovatelé mnohdy zůstali sami, v naprostém sociálním vyloučení, často jsou to samoživitelé, kteří pečují o své blízké s handicapem a pro které je tato situace extrémně náročná," vysvětluje Klára Šplíchalová.

Neziskové organizace se někdy obávají, že sice měly na letošní rok naplánované projekty, ale řadu z nich kvůli pandemii nemohly v celém rozsahu realizovat, další musely přizpůsobit extrémní situaci, některé přesunout do on-line prostoru a netuší, zda nebudou muset vracet některé granty. "Situace je velice specifická, nedala se předvídat. A s tím počítají i poskytovatelé grantů. Nadace a fondy jako odpovědní investoři do společnosti s příjemci grantů ladí relevantní úpravu podmínek. Například dochází k tomu, že je možné třeba navýšit určité procento z grantových peněz na nepřímé provozní náklady. Provozní náklady neziskových organizací, náklady na zaměstnance samozřejmě běží dál, byť se v jejich službách nedá nějakou dobu pokračovat, nebo se musely přizpůsobit dané situaci a vládním opatřením. Nadační fondy a nadace grantové podmínky velmi pružně upravují, reflektují skutečnost, že mnohé prezenční akce se musely přesunout do distanční nebo kombinované formy a podobně," dodává.

Důvěra. Slovo, z něhož nesmí být klišé

Nadační sektor měl dlouhé roky svá velká témata: ekologická, lidskoprávní, zaměřená na děti a seniory, na lidi s postižením. Ta zůstanou. Co však zásadně ovlivní fungování veřejně prospěšného sektoru, je komunikace s dárci a rozvíjení důvěry s dárci a partnery. "Individuální dárcovství bylo v Česku dlouhodobě podceňované a podhodnocené, tudíž neziskové organizace teď čeká mravenčí, dlouhodobá práce. Musejí zajistit, aby lidé znali tu "svoji" neziskovku a dlouhodobě ji podporovali, třeba malým obnosem měsíčně, ale pravidelně," upozorňuje Klára Šplíchalová.

Firmy, na jejichž dary se mnohé organizace v minulých letech spoléhaly, v krizi budou šetřit, už nyní upravují své rozpočty. "Podpora firem samozřejmě nezmizí, ale nikdo neví, zda bude obdobná jako v minulých letech, kdy se ekonomice nadmíru dařilo. S redukcí finanční podpory od firem proto musí neziskové organizace počítat, a proto jsou rozvoj individuálního dárcovství a komunikace s dárci tak nesmírně důležité," podotýká Šplíchalová.

Z letošního průzkumu Fóra dárců vyplývá, že se individuální dárci v období koronakrize soustředili zejména na sbírky reagující na aktuální situaci, jako jsou finanční podpora pracovníků v první linii nebo pomoc se zajišťováním ochranných prostředků. "U sbírek s jiným zaměřením byl znatelný pokles individuální dárcovské podpory. Obdobná situace byla i u firemních dárců, kteří se také orientovali spíše na projekty související s covidem-19 a své ostatní CSR aktivity, plánované podpory a společné komunikační kampaně omezovali," říká Klára Šplíchalová, výkonná ředitelka Fóra dárců.

Neziskové organizace nejsou podle Šplíchalové ani náhodou průtokovým ohřívačem peněz, jak se to snaží lidem vnutit nejrůznější populisté. Nabízejí expertizu, etickou komunikaci s dárcem, kontrolu nad projekty či lidmi, kterým má být pomoženo, transparentní vyúčtování. Dovedou včas rozlišit a zjistit, zda žadatel o podporu je skutečně v nouzi, nebo se snaží ochotné dárce ošálit. "Když věnujete své vydělané peníze na dobrou věc, je to investice, investice do lepší společnosti, a proto byste se měli vždy ptát, zda vaše peníze skutečně poslouží dobré věci," vysvětluje Šplíchalová.

O podporu ve sbírkách se ucházejí nejrůznější lidé a organizace a veškeré požadavky je nutné prověřit, aby peníze od dárců nepřišly vniveč. I proto je založení Aliance odpovědných pořadatelů veřejných sbírek tak důležité. "Přidat se může každá nezisková organizace, pro kterou je transparentní dárcovství na prvním místě," zve Šplíchalová.

Článek byl publikován ve speciální příloze Hospodářských novin Nejlepší nadace a fondy.