Koronavirová pandemie jeví příznaky katastrofické "černé labutě", tedy nepředvídatelného jevu s velkým dopadem, jak ho popisuje ekonom Nassim Nicholas Taleb. Pro společnost je velmi obtížné vývoj nějak zásadněji ovlivnit.

Na přístupy k řešení prohlubujících se problémů není v odborné komunitě jednotný názor. Při řešení dilematu je většinově v celosvětovém měřítku dávána přednost masivním státním zásahům, prováděným mnohdy narychlo a chaoticky. Přitom v hektickém čase je obtížné stanovit jednoznačně zásadní priority, a navíc je posoudit z hlediska krátkodobého a dlouhodobého účinku.

Dilemata domácí provenience se v současnosti demonstrují v rámci diskuse o úpravě daňové soustavy směrem k významnému snížení daní. Rozdíl mezi pravicovou a levicovou politikou je dán mírou přerozdělovacích procesů v ekonomice, pravicové části politického spektra by tudíž úprava měla vyhovovat, neboť její realizace by znamenala významné snížení přerozdělování.

Na námitku, že na úpravě nejvíce vydělají vysokopříjmové skupiny obyvatel, lze pohlížet i jako na další krok k odstraňování shodné úrovně mezd. V tomto ohledu zatím patříme k zemím se stále ještě vysokou mírou platového rovnostářství.

Navíc lze vcelku věrohodně předpokládat, že vysokopříjmové kategorie budou část zvýšených příjmů investovat, a to buď přímo, například do start-upů, anebo prostřednictvím institucionálních investorů, a přispívat tak k budoucímu ekonomickému růstu.

Určitým problémem je fakt, že úprava je realizována v době, kdy vláda i tak předpokládá nejvyšší deficit veřejných financí v dějinách České republiky. Jisté rezervy lze ale vidět na straně výdajů, zejména těch nesystémových (sleva na jízdném, rouškovné atd.) a nekorespondujících se současnými možnostmi ekonomiky (zvyšování počtu státních zaměstnanců, zvyšování mandatorních výdajů atp.).

Každopádně levnější stát, nižší míra přerozdělovacích procesů a obnovení většího prostoru pro přirozené chování trhu budou pozitivně působit směrem k obnově ekonomické rovnováhy po odeznění pandemie.